Druhá generace Husákových dětí mění zažitý rytmus českých statistik. Nejnovější data ukázala, že přirozený přírůstek obyvatelstva dosáhl loni poprvé od roku 1982 hodnoty deset tisíc obyvatel – klíčovou příčinou je pochopitelně vzestup počtu živě narozených dětí. Převážně „Husákovy matky“ (dívky narozené v sedmdesátých letech) jich přivedly na svět 114,6 tisíc, nejvíce od roku 1993.
Stoupla i úhrnná plodnost – počet dětí na matku –, a to z 1,33 na 1,44. To značí, že ne za vším je radno hledat Husáka. Spíše dnešní politiky. Ke zvýšení úhrnné plodnosti mohlo dojít v důsledku předvolebního uplácení voličů, kdy Paroubkova vláda zvýšila porodné i rodičovský příspěvek. Topolánkova družina dávky srazila. Demografové dobře vědí, že propopulační peníze mají vliv jen na časování dětí (onu kolísavou úhrnnou plodnost, ukazatel napříč generacemi), nikoli na konečnouplodnost (průměrný počet dětí na ženu v dané generaci). Co pozorujeme, je krátkodechá demografická „vlnka“, jež bude zase kompenzována poklesem v úhrnné plodnosti.
Že jsou matky v možnostech časování skutečně ohebné, ukazuje nová studie dvou ekonomů z Austrálie. Když tamější vláda zavedla k 1. červenci 2004 takzvaný „Baby Bonus“, dávku tří tisíc dolarů (5,4 procenta ročního disponibilního příjmu mediánové domácnosti) na ruku za narozené dítě, matky přesunuly porod více než tisíce novorozeňat do prvních červencových dní. Prvního července se v Austrálii narodilo 1005 dětí, nejvíce od roku 1975, odkdy jsou data dostupná. Zvýšené počty počátkem července vykompenzovaly těžký útlum v cifrách narozených zejména z posledního červnového týdne.
Nešlo přitom o podvody v hlášení o porodu, neboť změnou časování, tedy zpožděním porodu, se změnil i jeho způsob. Badatelé spočetli, že dvě stovky dětí, které by se – nebýt uvedení „Baby Bonusů“ – normálně narodily indukovaným porodem v červnu, přišly na svět neindukovaně nebo císařským řezem v červenci. Pro mnohé australské ženy má tedy podstoupení „císaře“ cenu tří tisíc dolarů (45 tisíc korun). Co hůř, takovou cenu pro ně mají i zhoršené zdravotní vyhlídky potomka.
Odsouvání termínu porodu vedlo k tomu, že děti narozené první týden v červenci měly o 75 gramů vyšší hmotnost než ty narozené před zavedením dávek. Míry pravděpodobnosti, že skóre dle Apgarové (měřítko zdraví novorozence) bude nedostatečné, opisují U-křivku v závislosti na váze dítěte. Zkrátka, nedonošené i přenošené novorozeně má vyšší pravděpodobnost, že nebude úplně zdravé. Růst nemocnosti dětí – i to může být důsledek populismu politiků.
Týden, 31.3.2008, aktualizováno
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
