Německé úřady podle agentury Bloomberg pojaly podezření, že za poškozením plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 není technická závada, ale sabotáž. Věc je ale stále předmětem vyšetřování.
Burzovní cena plynu v EU v reakci dnes poskočila nahoru, až o dvanáct procent. Oběma poškozenými potrubími sice žádný plyn nyní neteče, ale obchodníci s plynem se obávají, že možná sabotáž je projevem dalšího zvýšení napětí mezi EU, potažmo Západem, a Ruskem. A že Kreml tedy v dohledné době dost možná zavře kohoutky také u dalších potrubí, jimiž dosud plyn do EU teče. Jedná se o ukrajinský tranzitní plynovod a plynovod Turk Stream spojující Rusko a Turecko a návazně Balkán.
Zatím není zřejmě, kdo za zjevnou sabotáží stojí. Nabízí se dvě hlavní možnosti.
Zaprvé, mohlo by jít o akci Ruska. Kreml dnes uvedl, že poškozením potrubí je „extrémně znepokojen“. Může ale jen „kalit vodu“. Poškození by totiž Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.
Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.
Druhým vysvětlením je to, že se jedná o akci Spojených států. Prezident Joe Biden se v první polovině letošního února nechal při návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v USA slyšet, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, tj. jeho armáda v rámci invaze překročí ukrajinské hranice, Spojené státy se postarají o to, ab Nord Streamem 2 plyn netekl (zde). Takové varování zopakoval i přesto, že byl konfrontován s námitkou, že projekt obou potrubí Nord Stream je pod německou kontrolou. Biden bez dalšího vysvětlení uvedl, že v případě invaze Spojené státy prostě zajistí, aby Nord Stream 2 nebyl zprovozněn. Aniž by tedy specifikoval, jak přesně toho docílí. Mohl mít samozřejmě na mysli i cestu zcela nenásilnou, například prostřednictvím diplomatického tlaku na Německo. Biden také hovořil o Nord Streamu 2, zatímco nyní jsou poškozena obě potrubí.
Je možné, že celá pravděpodobná sabotáž bude vysvětlována jako „akce pod falešnou vlajkou.“ Rusové mohou tvrdit, že jde o akci USA či obecněji Západu, i když by ji přitom provedli sami. Mohou odkázat právě na Bidenova zmíněná slova a svalením viny na Západ se vyvinit z obřích pokut.
Američané by teoreticky mohli tvrdit, že tuto zjevnou sabotáž provedli Rusové, aby se vyhnuli pokutám, i když ve skutečnosti by tím Američané naplnili uvedenou Bidenovu únorovou hrozbu.
Pokud za akcí stojí Rusové, proč nyní? Kreml mohl získat dojem, že zdůvodnění zastavení dodávek nefunkční turbínou, případně nedostatečnou dokumentací k ní, jak jej odsud uplatňoval, by v budoucnu nemuselo u soudu obstát. Německý podnik Siemens Energy, výrobce turbín plynovodu Nord Stream 1, upozorňuje, že problémy, kterými Gazprom od přelomu srpna a září zdůvodňuje úplné zastavení dodávek tímto potrubím, neobstojí. Siemens Energy říká, že poškození turbíny, na něž Gazprom odkazuje, není dostatečné, aby opodstatnilo úplné přerušení dodávek. Je tak možné, že Kreml získal pocit, že „musí přijít s něčím dalším“, zásadnějším, nač by se mohl v budoucnu u soudu odvolat jako na „zásah vyšší moci“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
