Vlády milují krize. Vlastně je často zapříčiňují nebo k nim alespoň přispívají, a to za účelem posílení své moci, řekl TÝDNU Hans-Hermann Hoppe, profesor ekonomie, jenž do loňského roku působil na Nevadské univerzitě v Las Vegas.
Hoppe nemluvil přímo k prasečí chřipce, ale souvislost se nabízí. Hrozby globální pandemie se v posledních letech zjevují často. Na všechny ty šílené krávy, ptačí chřipky, viry SARS a doufejme – i chřipky prasečí se ale zapomíná se stejnou rychlostí, sjakou vešly v planetární známost.
Lze tvrdit, že nejen vlády, ale i média krize (a hrozby krizí) milují. Objeví-li se nová epidemie, vymyslí se hbitě chytlavý marketingový název (Creutzfeldt-Jakobova nemoc? Šílené krávy jsou více sexy!), vyzpovídají se vrchní hygienici – státní úředníci – , a jelikož ti riziko zcela neodmítnou (nemohou odmítnout), jde ses hrozbou na webové i tištěné stránky, do éteru. Vystrašená veřejnost hltá balast, prázdná ujištění politiků a hygieniků, kteří o nové hrozbě vědí v nejlepším případě jen o málo více.
Strach veřejnosti zvyšuje poptávku po informacích a ruku v ruce s nabuzením médií i poptávku po rozhodných zásazích státních úředníků a politiků. Ti tak dostávají příležitost ukázat svoji nepostradatelnosta upevnit tak svoji moc.
Globální pandemické poplachy jsou úderné, jelikož hrozbu planetární nemoci si žádný odpovědný zodpovědný nedovolí zahrát do autu, žádné médium si nedovolí neinformovat. Nelze totiž nikdy vyloučit, že se hrozba promění v tragickou realitu a pandemie bude kosit skutečně ve velkém. Do jisté míry je tak role médií kýžená.
„Média dnes straší, spíše než informují,“ řekl však k prasečí chřipce autorovi sloupku Svetozar Pejovich, emeritní profesor ekonomie z Texaské univerzity. Překračovat onu míru, strašit a zveličovat vážnost situace selektivním, negativa akcentujícím zpravodajstvím se prostě vyplácí.
To je krátkozraké a potenciálně nebezpečné. S každou další pandemií, jež zůstane převážně jen v titulcích novin, totiž poroste otrlost a netečnost veřejnosti vůči novým (i skutečným) hrozbám tohoto typu.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
