Mnou vchází se do trýznivého města,/ mnou vchází se do věčné bolesti./… / Zanechte vší naděje, kdo vstupujete,hlásá nápis nad bránou do pekla. Tedy alespoň podle Danta a jeho Božské komedie. Ani hrozba nekonečné tortury není dostatečná, aby strčila do kapsy vyhlídku na nekonečnou blaženost, jíž se věřícímu může dostat v ráji nebeském.
Vyplývá to ze studie týmu ekonomů ze španělské Universidad de Grenada a izraelské univerzity Bar-Ilan, již letos vydal bonnský Institut pro studium práce. Badatelé zkoumali náboženskou praxi (tedy to, jak se víra odráží v konkrétních činech) věřících napříč 28 zeměmi včetně České republiky a shledali, že víra v ráj je dvakrát až třikrát silnějším stimulem – k návštěvě kostela, pravidelným modlitbám – než víra v peklo. Plyne z toho zajímavá poučka: nekonečné zisky jsou pro lidi lepší motivací než nekonečné ztráty.
Z pohledu ekonomů je takový závěr překvapivý: standardně se totiž vyučuje, že lidé obecně oplývají „averzí ke ztrátě“; v případě, že (modelově) zaznamenají tutéž ztrátu a zisk, vnímají mnohem citlivěji, že tratili (nikoli že získali). Raději se vyhnou ztrátě, než aby zaznamenali zisk.
Náboženská praxe se ale odráží i v tak světských záležitostech, jako je nákup akcií – a ne ledajakých. Francouzská ekonomka Julie Salaberová zkoumala vliv vyznání na investice do „hříšných akcií“, tedy do podílů ve firmách, jež mají co do činění s alkoholem, tabákem a hazardem.
V analýze osmnácti zemí, opět včetně České republiky, jež vyšla loni v listopadu, se konstatuje, že hříšná portfolia nezaznamenávají v zemích, kde převládá katolicismus, žádné abnormální výnosy. Naopak v protestantských zemích nadprůměrný výnos z portfolií hříšných akcií existuje: 5,7 procenta v ročním vyjádření. To značí, že protestantská víra – v porovnání s katolickou – vytváří prostředí, v němž investoři požadují vyšší výnosy, aby do hříchu vůbec investovali. To souzní s dřívějšímipozorováními, že katolíci jsou poměrně nepřátelští k prohibicím, a naopak holdují hrám typu bingo.
Jinými slovy, obyvatelé protestantských zemí mají vyšší „averzi ke hříchu“. Výše výnosu totiž, jak známo, odráží míru rizika, které kupující cennému papíru přikládá. Protestanti už prostě musejí vyhlížet pořádný výnos, když kvůli nákupu hříchu riskují, že vejdou „do věčné bolesti“.
Týden 28.1.2008, aktualizováno
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
