Německý kancléř Olaf Scholz dnes uvedl, že prodloužení životnosti tří zbývajících německých jaderných elektráren „může dávat smysl“. Německo zatím plánuje uvedené elektrárny odstavit ke konci letošního roku. Kancléřovo vyjádření je tak poměrně přelomové. Signalizuje, že vládní sociální demokraté už mají pro takový krok předjednánu případnou podporu koaličních Zelených, kteří jsou v Německu hlavní politickou silou dosud prodloužení životnosti odmítající.
V hře jsou dvě možnosti prodloužení životnosti. První by bylo pouze několikaměsíční, druhé pak až několikaleté. Klíčovou otázkou je zajištění jaderného paliva. Jde však také například o otázku zajištění kvalifikovaného personálu, který nyní už počítá právě s letošním odpojením zbývajících elektráren ze sítě.
Zbývající jaderné elektrárny vyrábí pouze šest procent německé elektřiny. Německá vláda s případným definitivním rozhodnutím o prodloužení životnosti vyčká až na to, jak dopadne zátěžový test elektrárenské soustavy v zemi.
Německo v těchto dnech čelí rekordní velkoobchodní ceně elektřiny. Stěžejním důvodem růstu cen jsou obavy z nedostatku plynu v celé EU zejména během nadcházející topné sezóny. Podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě prostřednictvím plynu. Plyn zdražuje bezprostředně zejména z toho důvodu, že Rusko posílá klíčovým plynovodem Nord Stream 1 do Německa plyn pouze v objemu zhruba 20 procent kapacity potrubí.
Kreml dnes uvedl, že postrádá potřebnou dokumentaci k plynovodní turbíně. Právě její absencí ruská strana vysvětluje citelný, až 80procentní pokles objemu plynu přepravovaného Nord Streamem 1, k němuž dochází soustavně již od poloviny června. Německo i mnozí experti ovšem mají ruské odvolávání se na turbínu za zástupné. Problém podle nich je reálný, ovšem Rusko jej současně využívá jako záminku, kterou zdůvodňuje, proč nedodává nasmlouvaný plný objem plynu. Pokud by skutečně chtělo, mohlo prý snadno nalézt alternativní řešení, případně nyní nehledat překážky právě typu údajné chybějící dokumentace.
Ruská strana ovšem naznačuje, že Kanada, odkud předmětná turbína zatím doputovala do Německa, nemá zájem na tom, aby Rusko dodávalo do Evropy svůj plyn. Kanada prý podobně jako Spojené státy chce Evropě dodávat svůj zkapalněný plyn. Tudíž proto prý nedodala potřebnou dokumentaci k turbíně. Ta byla na opravě v Montrealu, v podniku Siemens Energy Canada, jenž ji vyrobil.
Kancléř Scholz dnes veřejně demonstroval, že turbína je připravena k přepravě do Ruska a k tamnímu plnému využití. Stupňuje tak tlak na Rusko, aby Nord Stream 1 zprovoznilo ve vyšším rozsahu své kapacity. Rusko v reakci opět připomnělo, že ke zprovoznění je připraveno jiné potrubí, Nord Stream 2. Kreml se tak evidentně snaží dostat do provozu druhý z plynovodů spojujících Rusko s Německem, dokončený loni, jehož zprovoznění ovšem Berlín odmítá z důvodu ruské invaze na Ukrajinu.
Za nejjednodušší řešení současné situace má zprovoznění Nord Streamu 2 také někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který ovšem nyní lobbuje za zájmy ruské energetického průmyslu. Scholz však představy svého předchůdce, které přiblížil v německém tisku, odmítá s tím, že by plně postačilo standardní zprovoznění Nord Streamu 1.
Německo vedle zvažování prodloužení využití jádra momentálně zapojuje do sítě již odstavené uhelné elektrárny a také závody vyrábějící elektřinu z mazutu. Pokud by rozhodlo prodloužit životnost jaderných elektráren, velkoobchodní cena elektřiny v EU bude nižší než bez prodloužení jejich životnosti. Prodloužení životnosti tak vytváří tlak na pokles cen velkoobchodních cen elektřiny v celé EU, od jejichž úrovně se odvíjí také cena elektřiny pro domácnosti v Česku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
