Jako houby po dešti se objevují finanční instituce a jednotliví investoři (jejich rozhořčené dopisy), kteří naletěli americkému Ponzi-finančníkovi Bernardu Madoffovi (video z přednášky), o němž autor blogu již psal, a investovali do jeho „letadla“. Jednomu z největších zlodějů v dějinách, jehož lup hezky graficky ztvárnily Financial Times, se zase objevují následovníci.
Otto Spork před lety uznal, že spravovat fond bude výnosnější než zubařina, jíž vystudoval. V Torontu založil společnost Sextant Capital, jejíž vlajkový hedgeový fond Sextant Strategic Oppurtinities ke konci listopadu spravoval majetek 53 miliónů dolarů (pravda, proti Madoffovi takový plivanec v moři).
Celých 95 procent prostředků držel fond ve dvou lucemburských společnostech – Icelandic Glacier Products a Iceland Global Water 2 Partners. Ty měly držet práva k ekonomickému využití islandských ledovců, z nichž zamýšlely „dobývat“ pitnou vodu (autor blogu již o ekonomii vody psal).
Podnikání společností prostě stálo doslova a do písmene na vodě – a to i v přeneseném významu. Nevykazovaly tržby ani zisk. Když však před dvěma lety do prvně jmenované společnosti začal investovat Sprorkův hedgeový fond, její hodnota vylétla o 984 procent. A fond z investorů vytáhl přes tři miliony dolarů – nalákal je na fantazii, že voda na Islandu je tak perspektivní jako geniální mozky programátorské kdesi v Silicon Valley či třeba právě objevený zlatý důl v Jižní Africe.
Jinými slovy, Spork investoval 95 procent prostředků fondu do ledovců (ach, ta diverzifikace). Zjevně nedoložil – ani zisky, ani tržbami -, oč se opírá uváděná roční výnosnost investic fondu (prý 159 procent). A z investorů vylákal tři milióny dolarů – ti investovali do naděje na budoucí ještě vyšší výkonnost fondu „stojícího na vodě“.
A proč by to Spork neudělal znova? Je teď sice vyšetřován, ale pokuta činí podle všeho maximálně milión dolarů. Tři mínus jedna, to jsou dva milióny. To je lepší než zubařina.
Je totiž zjevně snazší vylákat z lidí nějaký ten milión na povídačky o vodě, než je přimět k řádné péči o vlastní chrup (již navíc dokonce oceňuje i trh práce) a pravidelným návštěvám zubaře. Asi na tom něco bude: lid je rád klamán.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
