Pravda, zlevnili jsme, ale už nezlevníme. Tak promlouvají představitelé českého autobyznysu ať už výrobci či dealeři. Slevami v uplynulých měsících reagovali na pokles poptávky. Samozřejmě, od lidí z autobyznysu se dá těžko čekat, že budou vytrubovat chystaná zlevnění. Přesto prohlášení o tom, že už nezlevní, znějí – tváří v tvář nejisté realitě – až příliš sebevědomě.
Obchodníkům s auty nahrává skutečnost, že Česko zatím krize nezasáhla tak těžce jako třeba Spojené státy, Velkou Británii, Španělsko, Pobaltí nebo Rusko. Češi – nepatří-li zrovna mezi propuštěné – krizi dosud příliš nepociťují. Zatímco v mnoha jiných evropských zemích je tato hospodářská patálie společenským tématem číslo jedna, u nás se zatím tak osudově nebere. Takže odloží-li Britové či Španělé nákup vozu nadobro, Čechovi může stačit jistá sleva u autodealera.
Další oporou pro tvrzení „už nezlevníme“ je vývoj cen v zahraničí. Nová auta už zase zdražují například ve zmíněné Británii (tam však zejména kvůli enormnímu oslabení libry) nebo v Indii. O tom, že ceny začnou v nejbližší době růst a že právě nyní nastala „historicky neopakovatelná doba pro koupi vozu“, se mluví ve Spojených státech. Tam v poslední době panuje značná neochota ke spotřebitelským nákupům nejen z důvodů reálných (propouštění, obtížnější přístup ke spotřebitelskému úvěru), ale i psychologických (sázka na pokračující obecný pokles cen a oddálení nákupu do doby, kdy má přijít „dno“).
Na druhé straně v Česku spotřebitelská důvěra už od podzimu klesá: stále více Čechů je přesvědčeno, že krize může vyústit v recesi a že bude mít i u nás mnohem tíživější dopady než doposud. Bude-l i takový trend pokračovat (pod tíhou špatných zpráv od nás i ze světa například o růstu nezaměstnanosti), nelze na trhu s automobily čekat oživení, ale spíše další propad. Pak by vzaly teze o tom, že automobily už nezlevní, rychle za své tedy pokud výrobci nechtějí, aby jim auta rezivěla na parkovištích či stárla v showroomech.
Navíc je třeba počítat s jistým zpožděním ve vývoji klíčových ekonomických ukazatelů za Spojenými státy. Takže nemusí platit, že když je tam pro koupi vozu „neopakovatelná doba“, platí totéž i pro Evropu.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
