ZDÁ SE, že ministr financí Kalousek si staví svůj politický pomník. Není jím ani stadion, ani pořádání monstrakce typu olympiády, a dokonce ani ne „Kalouskova knihovna“, nýbrž jeho osobní pověst. Pověst muže, jenž v čase krize legendárně ozdraví tuzemské veřejné finance. Bohužel to bere za špatný konec. Převážně totiž jen zvyšuje daně.
Aktuální sada úsporných opatření počítá s vyšší DPH, s vyšším zdaněním příjmů nad zhruba 100 tisíc měsíčně či se zpřísněním daňových podmínek pro živnostníky. Zasaženi tak budou ti, co ekonomice nejvíce přinášejí (či by jí potenciálně přinést mohli).
Vezměme to popořadě. Vyšší DPH zdraží úplně všechno. Tím budou dále zatíženy už tak mnohdy napjaté rozpočty domácností. Společně se zpřísněním podmínek pro živnostníky to vyústí v demotivaci těch lidí, kteří jsou s to rozjet například podnikatelskou činnost. Takovou, která by posléze přispěla k oživení ekonomiky, růstu jejího výkonu, tedy ke zbohatnutí nás všech. Nezapomeňme též, že obecně platí následující: čím vyšší daně jsou, tím vyšší je motivace lidí je obcházet – výsledný daňový výběr nemusí být zdaleka takový, jaký si na ministerstvu financí vysnili.
Teď se zaměřme na ono extra zdanění lidí s příjmy nad 100 tisíc. Pozor! Nejde o zdanění těch nejbohatších, ale o zdanění těch nejvíce vydělávajících, ergo těch, kteří se na růstu výkonu české ekonomiky zpravidla podílejí nejpřínosněji. Vzroste jejich motivace, když jim vláda sebere sedm procent, byť coby „solidární příspěvek“, jak proklamuje? Těžko.
Lobbisté a další pseudopodnikatelé tyjící ze státních zakázek přitom danými opatřeními mnohdy zůstanou nedotčeni. Chce-li Kalousek heroicky vstoupit do historie, ať tedy například prosadí ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Vyrovnat rozpočet jde i bez zvyšování daní. Lze kupříkladu zrušit celou řadu dotací, jejichž jediným smyslem bývá tak či onak obdarovat spřízněného lobbistu či pseudopodnikatele. Lze ušetřit na investičních pobídkách. Lze eliminovat desítky státních úřadů, které taktéž postrádají valného smyslu.
Problém je, že brát lidem plošně je vždy jednodušší než jít proti úzkému, dobře organizovanému šiku lobbistů či vlivných úředníků, co se vyznají. A tak na to jde Kalousek od lesa: ekonomicky ničí anonymní dav, včetně živnostníků, ale proti vlivným nejde. Ostatně, není jen tak, že už patří k inventáři české vrcholné politiky – dlouhá léta umně lavíruje ve vztahu k silným zájmovým skupinám.
Jenže tak z něj bude toliko ještě zasloužilejší politik veterán, nikoli legendární ministr financí. Takhle si pomník nevystaví. Svým současným konáním totiž hospodářskou aktivitu nenastartuje, naopak ji osudově podváže.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.