Ekonomii dvacátého století neovlivnil snad nikdo tak významně a široce jako Paul Samuelson, dlouholetý profesor Massachusettského technologického institutu, kde letos v srpnu ve svém kabinetu poskytl rozhovor TÝDNU. Jeden z posledních, ne-li úplně poslední.
Vyhlédl-li návštěvník z okna, spatřil mrakodrapy bostonského finančního distriktu a Charles River před nimi. Pohlédl-li na stěny, neunikla mu vedle knihovniček – s ekonomickou literaturou, samozřejmě – nemalá, křídou a ekonomickými rovnicemi popsaná tabule. Samuelsonův kabinet byl více než skrovný. Tak skrovný, že snad až nehodný velikosti toho, kdo jej obýval.
V lednu 1932, zavzpomínal v srpnu Samuelson, nastoupil na stáž do americké centrální banky. Velká hospodářská krize tehdy vrcholila. Letos ve čtyřiadevadesáti sledoval, kdy vyvrcholí krize, již mnozí mají za nejzávažnější od té před téměř osmdesáti lety. „Jsem tak starý, že jsem si prožil celý jeden hospodářský cyklus – od krize ke krizi,“ žertoval.
Vliv získal především jako autor veleúspěšné učebnice Ekonomie. Ta se v letech 1948 až 2004 dočkala osmnácti vydání, byla přeložena do 41 jazyků a prodalo se jí přes čtyři miliony výtisků. I díky ní se stal klíčovým ekonomickým poradcem prezidenta Kennedyho, i díky ní získal v roce 1970 jako teprve třetí ekonom v historii Nobelovu cenu.
I tahle „bible ekonomie“ patrně obývala knihovničky jeho kabinetu. Tak střídmého, ozdob a krášlení prostého, že mosazná kachnička, jíž užíval jako těžítka na listy snad kdyby při otevřeném okně od mrakodrapů zafoukalo -převzala roli jediného dekorativního elementu. Velikánům stačívá málo.
Paul Anthony Samuelson zemřel 13. prosince.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
