Nezaměstnanost – září
Míra nezaměstnanosti v září dle klesla na tři procenta. Situace na pracovním trhu je totiž nadále velmi napjatá, což kromě jiného urychluje absorpci čerstvých absolventů. Ostatně pokles míry nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím o jednu nebo dvě desetiny procentního bodu je pro poslední léta typický, nastává soustavně každým rokem počínaje rokem 2014. Během října a listopadu pak míra nezaměstnanosti dále mírně klesne opět pod úroveň tří procent, kde byla už v červnu. Míra nezaměstnanosti tak v listopadu patrně dosáhne svého více než 22letého minima. V zimních měsících pak jako každý rok vzroste z důvodu ochabnutí poptávky po sezónních pracovních činnostech ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví či povrchové těžbě. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,2 procenta. Z objektivně srovnatelných ekonomik celého světa se tak s Českou republikou může níží své míry nezaměstnanosti měřit jediná – Japonsko.
Průmysl – srpen
Výsledky tuzemského průmyslu během prázdninových měsíců je obecně třeba brát s rezervou. V prázdninových měsících dochází často k silným výkyvům průmyslové výroby, které souvisejí se stanovováním termínů celozávodních dovolených v jednotlivých podnicích. Například v červenci 2016 zaznamenala průmyslová výroba na první pohled dramatický propad o takřka třináct procent. Ten však byl korigován zase enormně silným srpnovým růstem. Dnes bezpečně víme, že v roce 2016 navzdory zmíněnému červencovému propadu k útlumu tuzemského průmyslu ani v nejmenším nedošlo. Podobně letos nelze pouze na základě červencových a srpnových čísel dalekosáhle usuzovat na zásadní změnu trendu ve vývoji průmyslové produkce. Tuzemští průmyslníci ovšem čelí ztíženým podmínkám v podobě rychlejšího růstu cen vstupů. Trápí je hlavně zdražování energií, pohonných hmot a kovů. Nelze opomenout ani překotný a neudržitelný růst mzdových nákladů. K růstu nákladovosti výroby, jenž ohrožuje konkurenceschopnost české průmyslové výroby, je třeba připočíst nepolevující riziko světové obchodní války a sílící riziko „divokého brexitu“, tedy brexitu bez dohody. V nadcházejících měsících se tato rizika nezmírní. Rostoucí nákladovost výroby se přitom promítá a bude promítat do vyšších cen výstupů, což potenciálně podváže konkurenceschopnost české průmyslové výroby, ale také to povede k růst tlaků v oblasti spotřebitelských cen v ČR. Stále platí, že za celý letošní rok průmysl poroste ani ne polovičním tempem v porovnání s loňskem, když přidá 2,9 procenta.
Stavebnictví – srpen
Stavebnictví po dvou letech útlumu zažívá letos oživení. Za celý rok 2018 by mělo vzrůst dvouciferným tempem, což bude ovšem částečně dáno poměrně nízkou srovnávací základnou loňského roku. Srpnová čísla potvrzují příznivý trend ve stavebnictví, které roste nejvýraznějším meziročním tempem od roku 2015, kdy vrcholilo dočerpávání prostředků z fondů EU. Tyto prostředky zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, např. na opravu silničních komunikací. Podobný efekt je patrný i v současnosti, kdy rovněž čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje. Právě evropské peníze letos tuzemskému stavebnictví významně pomohou, takže poroste solidním tempem 10,5 procenta.
Maloobchod – srpen
Srpnové maloobchodní tržby potvrzují, že spotřeba domácností bude letos stále tahounem české ekonomiky. Spotřebitele zatím od výdajů příliš neodrazuje zdražující bydlení nebo růst cen elektřiny. Jejich sentiment sice mírně sestoupil z historických maxim, dosažených v první polovině letošního roku, avšak spotřebitelský apetýt zůstává nadále poměrně silný. K růstu tržeb znatelně přispívá nepotravinářský segment, což značí, že Češi jsou ochotni utrácet za zboží, které nutně nepotřebují. Dramaticky rostou tržby internetovým obchodům a Češi také neváhají ve velkém utrácet za elektroniku. To svědčí o tom, že se v dohledné době příliš neobávají zhoršení své finanční situace a už vůbec ne například vyhazovu. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a upevňuje jejich spotřebitelské sebevědomí. Maloobchod by letos měl přidat zhruba stejně jako loni, 5,5 procenta, a spotřeba domácností pak spolu s investicemi bude v roce 2018 tahounem celé české ekonomiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
