Španělský profesor ekonomie Jesús Huerta de Soto hovoří v rozhovoru autora blogu o úvěrové expanzi jako zásadní příčině finanční krize. Svým dílem, dodává, však k neblahé situaci přispěly i moderní účetní principy. Dejme mu ještě na chvíli slovo:
„Účetnictví je mluva byznysu. Jako čeština nebo španělština. Jakýkoli užívaný jazyk nevzniká jen tak, z ničeho nic, ani jej nevynalézá „rada moudrých“ – krach esperanta, umělé řeči, to dobře ilustruje. Účetnictví také nevzniklo ze dne na den, záznamy peněžních obratů máme už ze dvanáctého století. Užívali je již v antickém Řecku nebo v ptolemajovském Egyptě. Účetnictví se tedy vyvíjelo evolučně – rozvíjely je generace obchodníků či průmyslníků, přičemž stálo na několika principech.
Z nich ten klíčový byl princip uvážlivé šetrnosti, opírající se o pojem historické ceny – ceny zaplacené při transakci. Jenom pokud byla tržní cena nižší než historická, docházelo ke snížení účetní hodnoty. Pokud byla vyšší, drželi se historické ceny.
V uplynulých letech byla evoluce účetnictví zpřetrhána – nazývá se to Mezinárodní pravidla účetnictví. Princip šetrnosti byl nahrazen principem „fair value“. Je to trochu trik: kdo by byl proti férovému oceňování? Tento „férový“ princip vede k oceňování nikoli na základě ceny při transakci, nýbrž na základě aktuální tržní ceny. Jenže kolísavost trhů je tak značná, že účetní bilance pak pozbývají veškerého smyslu. V dobách boomu jsou neopodstatněně nafouklé, což podnikatele a firmy podněcuje k další investiční činnosti, k spotřebě, k podstupování dalšího rizika – prostě k euforii.
Účetnictví, po generace doprovodný jev uvážlivého obchodování, se tak mění ve stimul, jenž od uvážlivosti odvádí. Trh kolísá, a tak jsme jeden den účetně milionáři, druhý den nám hrozí bankrot a dožadujeme se kapitálových injekcí. Nové účetnictví násobí projevy boomů a stejně tak i propadů. Idea, že bilance by měly odrážet tržní ceny, je velmi hloupá. Jestliže je nové účetnictví smrtící pro bankéře, je smrtící i pro ten obchůdek na rohu. Může zničit kapitalismus.
Je třeba co nejrychleji zrušit všechny ty reformy účetních pravidel, prováděné v posledních letech – jak ve Španělsku, tak i v Česku. Bylo to stupidní rozhodnutí Evropské komise.“
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
