Jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda

Mírné zpomalení růstu české ekonomiky, srovnání našeho hospodářství se sousedními zeměmi, zejména s V4 a výrazné zdražování zeleniny v tuzemských obchodech, to jsou hlavní témata příštích minut, které ještě doplníme pohledem na světovou ekonomiku zejména na hrozící obchodní válku mezi Spojenými státy a Čínou a její možné dopady na evropské hospodářství. O svůj pohled na věc a komentář se podělí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CZECH FUND. Vítejte, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Dobré ráno.

Jan BURDA, moderátor
Provádí Jan Burda. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 %, a z 2,6 %, na konci loňského roku o tom informoval Český statistický úřad. I přes zpomalení a rizika ve vývoji v zahraničí, je výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle ekonomů solidní, nicméně za celý rok čekají mírné zpomalení. Jsou tato čísla za stávající situace solidní i pro vás, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Zatím jsou, protože se nezdá zatím, že by česká ekonomika nějak fatálně zpomalovala. To číslo je dokonce o něco lepší než trh nebo analytici ve střední hodnotě svých odhadů očekávali, nicméně ještě nemáme detailní čísla, ta budeme mít až koncem měsíce a je to předběžný odhad, to znamená, ještě se může měnit i poměrně výrazně oběma směry a velice zajímavá pasáž se týká průmyslu, protože Český statistický úřad v tomto prvním předběžném odhadu vlastně uvedl, že český průmysl podal velmi dobrý výkon, ale z těch dat, co máme první čtvrtletí, už finálních dat to zatím tolik nevypadalo, to znamená, my si musíme počkat do konce tohoto měsíce, kdy budou známa detailní data, abychom věděli tedy, co je tahounem růstu a jak si stojí průmysl opravdu a tak dále, ale zatím spíše tedy příznivé, byť smrákat se nad naší ekonomikou v letošním roce bohužel bude.

Jan BURDA, moderátor
Z jakých důvodů hospodářství zpomaluje? Je to přirozený proces toho ekonomického cyklu nebo to má jiné důvody?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Částečně za to může cyklus například v oblasti automobilové produkce. Tam pozorujeme nasycování celoevropského trhu, zejména západoevropských zemí, což pochopitelně má nepříznivý dopad na náš automobilový průmysl, ale projevuje se také mezinárodní klima, které není nakloněno příznivě obchodu kvůli obchodním válkám. Zpomalení Číny vede ke zpomalení Německa a zpomalení Německa vede ke zpomalení České republiky. Druhou další hrozbou, která stále číhá, byť nyní byla odložena, je hrozba tvrdého brexitu, který stále může nastat a do Británie vyvážíme hodně automobilů a jestliže tedy by k tomuto došlo, k tomu tvrdému brexitu, tak bychom byli zase poznamenáni. Ovšem to nejhorší vlastně, co nyní nad světem se vznáší, je taková ta nejistota, ten obrovský mrak nejistoty, ať už je to nejistota týkající se obchodních válek, nejen té čínskoamerické, ale také potenciální evropsko-americké a pak také nejistota právě třeba spojená s tím možným tvrdým brexitem a tato nejistota ochromuje investice, ochromuje náladu, jak firem, tak jednotlivců a dopadá to pak na poptávku, a proto pozorujeme i v České republice zpomalování ekonomiky, zpomalování našeho průmyslu.

Jan BURDA, moderátor
My se k těm světovým rizikům a záležitostem během tohoto pořadu Jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda ještě podrobně vrátíme. Každopádně, kdybychom se teď ještě zaměřili na tuzemské hospodářství, tak vždy, když vycházejí ta čísla v poslední době, tak se uvádí, že růst ekonomiky podporují nebo lidově řečeno táhnou domácnosti, spotřeba domácností. To stále platí?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Spotřeba domácností je stále silná. Pozorujeme, že domácnosti jsou ochotny utrácet za zboží, které nutně nepotřebují, takže velké útraty, nebo velký nárůst útrat je například za dovolené, za kulturu, za sportovní vybavení, za lyže, za elektroniku, tudíž není to jen o potravinách a o zboží jako jsou pohonné hmoty nebo služby typu bydlení, kterým se těžko vyhneme, ty musíme platit tak jako tak, ale je to právě i o těch službách a produktech, které si můžeme odepřít. To znamená, že zatím se Češi neobávají nějakého dramatického zhoršení ekonomické situace, byť trochu pozorujeme už pokles spotřebitelské nálady, to souvisí ale také s tím zdražováním na začátku roku, s tím, že inflace vystřelila nejvýše od roku 2012.

Jan BURDA, moderátor
Je potřeba, aby na to mírné zpomalení ekonomiky a i tu zmíněnou nejistotu v rámci světového obchodu, aby na to reagovala nějakým způsobem vláda? Co by měla vláda, nebo co obvykle vlády dělají v takové situaci?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Vlády a není to záležitost pouze této vlády české, ale je to záležitost i těch vlád našich předešlých, stejně jako vlád v jiných zemích se chovají opačně, než by měly. Ony by měly v těch dobrých časech, které bohužel minuly, ty nejlepší časy minuly, si vytvářet polštář na horší časy a pak teprve, když se zhorší podmínky, tak z toho polštáře jaksi brát penízky a podporovat jimi ekonomiku, aby ten propad nebyl tak citelný. Ale zase tak jako kdykoliv v minulosti tato vláda v těch časech nejvíce bujarých ještě přilévala pod oheň té ekonomiky, to znamená, jestli jsme ještě rychleji, přehřívali jsme se a nyní, když jsou tady jasně patrné znaky zpomalení, tak vláda zase hledá způsoby, jak vlastně omezovat své výdaje, takže přesně jede s tím cyklem, i když ona by právě měla jet takzvaně proticyklicky, to znamená, šetřit v těch velmi dobrých časech, a naopak takzvaně stimulovat ekonomiku, dávat jí určitou finanční injekci v těch horších časech a zhoršujících se časech. Takže nyní očekávám, že vláda bude hledat úspory, bude hledat také další formy zdanění. Víme například, že chce zdanit technologické obry typu Googlu, Facebooku, Amazonu a dalších podobných firem a bude hledat i další zdroje dodatečného inkasa pro státní kasu.

Jan BURDA, moderátor
To už jsou ale věci, které mohou mít v té bližší budoucnosti přímý dopad na běžný život, i řekněme na rozhodnutí lidí a spotřebitelů, zdali si koupí nové lyže, jak jste řekl, nebo ne?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Ano, protože, jestliže vláda nyní bude například méně přidávat na mzdách státním zaměstnancům, no, tak se to projeví dříve či později v tom, že státní zaměstnanci nebudou mít takovou ochotu spotřebovávat, kupovat třeba ony lyže a následně ten prodejce těch lyží zaznamená pokles tržeb, pokles zisku a bude se muset také sám uskromnit a už tu máme určitý řetězový efekt v ekonomice a je otázka, kam až tato spirála nepříznivá může se stočit. Samozřejmě nikdo nyní nevěští nějakou krizi typu té, co bylo před 10 lety, ale pokud by například zhoršení podmínek ve světě bylo táhlé, trvalé a poměrně hluboké, no, tak nelze vyloučit i poměrně hlubokou táhlou krizi v české ekonomice, ale to zatím není ten hlavní scénář, zatím hovoříme pouze naštěstí o zpomalení české ekonomiky, a to má ke krizi ještě dost daleko.

Jan BURDA, moderátor
Já teď doplním s dovolením některá čísla. Vy je můžete případně i korigovat. Podle údajů Eurostatu Německo vykázalo meziroční růst hrubého domácího produktu 0,7 %, eurozóna, tedy tam, kde se platí eurem, 1,2 %, celá Unie roste o 1,5 %. V souvislosti s tím je zajímavé podívat sena země Visegrádské čtyřky, na naše sousedy, protože tam je ten růst výrazně vyšší, Slovensko 3,7 %, Polsko 4,6 %, Maďarsko přes 5 %. Proč tyto země, naše sousední země rostou nejen rychleji než takzvané staré unijní země, ale i více než Česká republika?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
To, že rostou rychleji než ty staré unijní země, my také rosteme rychleji, to není překvapivé, protože doháníme vyspělejší země Evropské unie, tudíž rosteme, řekněme, z nižší základny, jak se říká, a ten růst z nižší základny je přeci jenom snazší než, když už jste někde vysoko, tak tam přidávat další procenta růstu je obtížnější. Zajímavější otázka je ta, proč tedy zaostáváme v růstu i za těmi srovnatelnými zeměmi visegrádské skupiny. Zde opravdu je třeba říci, že všechny tyto země vlastně také tak, jako my za to první čtvrtletí překonaly odhady, to znamená, rostly lépe, než se předpokládalo. Výjimečný je opravdu ten růst maďarský, ale ukazuje se, že tento stav, kdy tyto země Maďarsko, Polsko, Slovensko rostou výrazně rychleji než my, už není záležitostí pouze toho posledního čtvrtletí, toho prvního letošního, ale i několika čtvrtletí před tím. Je to z toho důvodu, že Česká republika dříve než ostatní země Visegrádu narazila na své kapacitní limity, což se projevuje například v tom, že máme zdaleka nejnižší míru nezaměstnanosti z těchto zemí. Prostě není, kde brát, zatímco ony ještě mohou brát, mají určitou rezervu na trhu práce a mohou tedy dále tímto způsobem pomáhat svému růstu. My už prostě nemáme, kde brát, a proto ten růst naráží na určité své, na určitý strop, na určité své limity, stejně tak my jsme závislejší než ony, další země Visegrádu na německé ekonomice a jak jste řekl, tak německá ekonomika podává, řekněme, dýchavičný výkon, dokonce na konci loňského roku flirtovala s technickou recesí, což je kromě jiného dáno právě zpomalením Číny, no, a my jsme z těch zemí Visegrádu zdaleka nejvíce závislí na německé ekonomice, co se týče intenzity obchodní výměny v přepočtu na jednoho obyvatele, tak ji máme určitě zdaleka nejvyšší z těch zemí Visegrádu, takže zpomalení Německa nás prostě zasahuje více než Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.

Jan BURDA, moderátor
Zelenina v obchodech v Česku zdražila, loni touto dobou stála podle údajů Českého statistického úřadu o třetinu méně. Zelináři to vysvětlují loňským suchem a neúrodou. Nejvíc podražily brambory meziročně o 70 %. K tomu ještě doplním, že v Česku se loni meziročně propadla sklizeň zeleniny skoro o pětinu. Očekáváte další navyšování cen těchto komodit?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Ještě bych možná doplnit, že třeba cibule nebo zelí rostly ještě rychleji než brambory, to samozřejmě závisí, z jakých dat vycházíte, jaká, jaké tam máte položky, ale opravdu i u té cibule i u toho zelí stejně jako u brambor se projevuje loňská neúroda způsobená suchem a teplým počasím, které bylo nikoliv pouze záležitostí České republiky, ale celoevropského rázu, no, a nyní, abych mohl odhadovat, jak se budou vyvíjet ceny dále, musel bych se převtělit v meteorologa a trochu si zavěštit, jak to letos bude s tím suchem. Když se podíváme na to květnové počasí, tak mě to aspoň jistým mírným optimismem naplňuje, že přece jenom nejsou taková vedra, není takové teplo, není takové sucho jako bylo loni v květnu, byť samozřejmě to je mé velmi laické pozorování a ten klimatický mechanismus je mnohem složitější. Nelze usuzovat z několika týdnů, kdy je zataženo a deštivo, na to, jak se bude vyvíjet věc celoročně. Nicméně, co jsem třeba diskutoval se zemědělci na Moravě nyní o víkendu, tak ten rok tento by měl být lepší než ten loňský, tudíž by ani ten dopad na ty ceny nemusel být tak dramatický, ale určitě po celý letošní rok musíme se smířit s tím, že ceny zeleniny budou významně výše, než byly loni, alespoň tedy u některých druhů zeleniny.

Jan BURDA, moderátor
A rozhodně se to nezmění do té letošní sklizně, pokud bude dobrá?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Přesně tak a i poté vlastně nejdříve, kdy by se to mohlo citelně změnit, je v podstatě až v příštím roce, protože ještě vlastně po celý letošní rok bude tak či onak doznívat to sucho loňské, ty jeho dopady a uvidíme, jakým způsobem se pak bude vyvíjet počasí v těch dalších měsících letošního roku.

Jan BURDA, moderátor
Letos v Česku také výrazně zdražuje elektřina, i to se pravděpodobně velmi rychle promítne do cen nejenom zeleniny, ale i těch základních potravin, očekáváte nějaký výrazný růst ještě delší?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Bohužel v případě elektřiny se musíme také smířit s tím, že ceny porostou nejen v letošním roce, ale vlastně v těch následujících 4-5 letech. Tam, pokud nedojde k nějaké globální krizi, tak opravdu je potřeba počítat s růstem elektřiny každoročně. Když to zprůměruju, tak o 10 %. To znamená, ta léta uplynulá, kdy v podstatě cena elektřiny stagnovala, cena elektřiny domácnostem, tato léta jsou pasé. Je to z důvodu kromě jiného velkého cenového nárůstu emisních povolenek na trhu Evropské unie, protože Evropská komise rozhodla o tom, že ty povolenky bude stahovat částečně z trhu a tím pádem vlastně jich je na trhu méně a pro firmy je proto dražší si ty povolenky pořídit, aby mohly vypouštět oxid uhličitý, no, a samozřejmě velkým emitentem oxidu uhličitého jsou uhelné elektrárny, které vyrábí elektřinu pomocí uhlí a jestliže tedy musí jim zdražovat ty emise, tak jim musí zdražovat nutně i ta produkce, tedy elektřina, a to se pak projevuje v cenách velkoobchodní elektřiny a následně v cenách elektřiny pro domácnosti. Takže bohužel pro domácnosti špatná zpráva a ještě tu situaci zřejmě zhorší ten německý přístup, protože my jsme velice propojeni s německým trhem, a tam samozřejmě chystají zavírání jaderných elektráren, už na první léta toho příštího desetiletí, a to se rovně projeví neblaze v české ekonomice tím, že bude citelně zdražovat elektřina.

Jan BURDA, moderátor
Ono v souvislosti s tím, když se třeba zdražuje zelenina, zdražují potraviny nebo ta elektřina, tak se ve veřejném prostoru v diskusi vždy objeví názory, zdali by mělo smysl třeba v rámci zemědělské produkce být soběstační, nebo více, řekněme, ochraňovat jenom ten český trh. Je to ale reálné? Jde to vůbec ve světě naprosto propojené ekonomicky minimálně tedy na společném trhu evropském?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Ona ta soběstačnost, to je úměrně komplexní složité téma. My, když se podíváme detailně, na ten náš zemědělský zahraniční obchod, tak to není tak, že my bychom tady měli nějakou slabou produkci. Problém je ten, že když to hodně zjednoduším, my vyvážíme hodně prasat a dovážíme ještě více zpracovaného vepřového, to znamená, my vyvážíme to zboží, které má hrozně nízkou přidanou hodnotu. Když vyvezete živé prase, tak prostě tam ta přidaná hodnota je malá, ale dovážíme místo toho vlastně zpracované vepřové, to znamená, my dovážíme opět jakoby to maso, ale my ho dovážíme už jakoby i s tou prací třeba toho zahraničního pracovníka nebo z Německa nebo z dalších zemí Visegrádu, takže toto je ten problém českého zemědělství, to, že ten náš vývoz má nízkou přidanou hodnotu v podstatě bez nějaké kvalifikovanější práce, a ten dovoz už má tu přidanou hodnotu se zahrnutím té práce třeba toho řezníka, kvalifikovanější práce, tudíž pak z těch čísel se zdá, že vlastně jsme v minusu, ale, když to poměříme třeba na tuny, ten náš zahraniční obchod, tak to zase tak špatně nedopadá. Je to jedno z těch, jeden z těch důvodů, proč to takto je, že my jsme odkázáni vlastně v rámci společné evropské zemědělské politiky na tento vývoz, my příliš nemůžeme objevovat nové trhy, kam bychom mohli vyvážet to zboží zemědělské s vyšší přidanou hodnotou, to zpracované zboží, a to je problém tuzemského zemědělství, který tedy je dán do značné míry tím, že jsme součástí jednotného evropského trhu, kde platí prostě nějaká pravidla, která jsme nuceni respektovat.

Jan BURDA, moderátor
Ještě se zaměříme na světovou ekonomiku. Americký prezident Donald Trump odložil rozhodnutí o zavedení dodatečných cel na dovoz automobilů a jejich součástek do Spojených států, a to o 6 měsíců. Oznámil to v pátek Bílý dům. Trump chce tímto krokem zajistit více času pro obchodní rozhovory s Evropskou unií a také s Japonskem. Podle Bílého domu ale americký prezident souhlasí s názorem, že dovoz aut a součástek do automobilů může do budoucna ohrožovat národní bezpečnost Spojených států. Když odmyslím to možné narušení národní bezpečnosti, takže ta cla pro automobily z Evropské unie zatím nejsou zavedena, že zatím tedy zástupci Spojených států a Evropské unie zůstávají u stolu, to je dobrá zpráva?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Jednoznačně, protože panovala hrozba, že Donald Trump zavede cla právě i na evropské automobily. Víme, že mu leží v žaludku zejména vozy německé, že mu leží v žaludku Mercedesy, BMW. Ty on velice nerad vidí na amerických silnicích, nicméně on má nyní rozjetu tu čínskou frontu obchodní války a bylo by trochu nelogické, ztřeštěné možná až, pokud by otevřel frontu další. Víme, že ve vojenství, jak nás učí historie, se to často nevyplácí, takže Donald Trump si zřejmě vzal ponaučení a naštěstí pro Českou republiku tu druhou frontu neotevřel. Česká republika do Spojených států vyváží snad jen desítky automobilů ročně, tudíž by nás to přímo nijak nezasáhlo, ovšem zasáhlo by nás to nepřímo, jestliže by takto Donald Trump začal s Evropou válčit, protože by tím byla ochromena poptávka například po německých vozech zmíněných a my dodáváme ve formě subdodávek těmto automobilkám spoustu součástek i dalších autodílů a byli bychom tedy takto nepřímo zasaženi, takže doufejme, že nakonec k obchodní válce na té transatlantické frontě nedojde.

Jan BURDA, moderátor
To je dobrá zpráva. Horší výrazně tedy napjatější jsou vztahy Washingtonu a Pekingu. Čína, ta se od 1. června rozhodla uvalit dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů. Reaguje tak na nedávno zvýšení amerických cel na zboží z Číny. Dodám, že Spojené státy a Čína už vícero si vzájemně zvyšují cla, zároveň probíhá tedy tvrdá rétorika, nejenom obou lídrů, ale vůbec z obou zemí zaznívají tvrdá slova, ale i se snaží jednat. Jak ten současný stav pojmenovat, je to otevřená obchodní válka nebo celní válka nebo má to, má to nějaké příznačné slovo?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Možná, že dokonce bych řekl, že obchodní válka už je až příliš slabý výraz, že můžeme hovořit o zápolení o technologickou dominanci nad světem, a tím je myšleno nejen tedy technologickou, ale pochopitelně i vojenskou, protože, kdo bude mít lepší technologie, tak dlouhodobě může dominovat i vojensky, to znamená, nejde zdaleka už jenom o cla, obchod, o to, kdo kolik doveze, vyveze surových bobů, ale o to, kdo bude technologicky dominovat, takže například Donald Trump minulý týden dal čínskou firmu Huawei na černou listinu, to znamená, čínská firma Huawei bude mít velký problém obchodovat s americkými firmami. Může mít problém získávat od nich pro ni existenčně důležité součástky, například mikročipy, procesory od firem jako Qualcomm nebo Micron od amerických firem a jestliže by tedy nemohla dostávat tyto součástky, no, tak to pro ni může mít až takřka likvidační důsledek, to znamená, rozehrála se velká věc a otázka samozřejmě je, kam až tato eskalace tohoto vzájemného konfliktu, který není už ryze obchodní, ale je, řekněme, technologicko až takřka vojenský, byť nepřímo, kam až tento konflikt může dospět? Já si myslím, že nemůžeme sázet na nějaké rychlé uklidnění té situace a že možná nelze hovořit přímo o nové studené válce, ale o nějakém opětovném bipolárním světě, bipolárním dělení světa, určitě ano. Jak víme z dvacátých, třicátých let, tak nyní hrozí to, že tyto dva velké celky Spojené státy a Čína budou provádět politiku vytváření obchodních bloků, kdy se budou kolem sebe snažit nabalovat ekonomické spojence, které by je, kteří by je třeba pak i podporovali i politicky, v krajním případě třeba i vojensky, takže opravdu nějaký bipolární svět přichází a pro Českou republiku to může být velké dilema. Vlastně nakonec, kam se přidá, může to být dilema z hlediska obchodních zájmů některých českých firem jako je například PPF v Číně, protože její zájem může být ohrožen tím, že se Česká republika přimkne potenciálně do toho bloku Spojených států, ale zatím tím, kdybychom se tam nepřimknuli, tak může být ohrožena naše bezpečnost tím, že vlastně vypadneme z toho deštníku ochranného, který tvoří NATO, protože, jestliže bychom tedy nepodporovali v tom bipolárním světě Spojené státy, tak já si neumím představit, že bychom byli dále plnohodnotným členem právě této organizace.

Jan BURDA, moderátor
Bipolární svět a obrazně řečeno rozhazování sítí nejenom ekonomických zájmů, to evidentně sledujeme v současném světě. Pokud bychom se zastavili u té, toho soupeření Spojených států a Číny, kdo na tom nakonec třeba může i tratit a kdo může vydělat? Víte, podle toho starého selského hesla, když se dva perou, třetí se směje, nebude tady někdo, kdo se bude srdečně smát?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Většinou se ten třetí směje, někdy ovšem i pláče, a to tak trochu může být současná zkušenost nejen třeba německé ekonomiky, o níž jsme hovořili, že zpomaluje v důsledku zpomalení čínského, ale i ekonomiky české, která zase zpomaluje v důsledku zpomalení německého, protože, když se podíváme na čísla, do jaké míry jsou vlastně nejvyspělejší světové ekonomiky závislé na zahraničním obchodě, tak Spojené státy a Čína tedy ty dva strůjci toho konfliktu současného, tak jsou závislí poměrně málo, daleko méně než třeba země typu Německa nebo Jižní Koreje, takže oni vlastně tím svým sporem, tím svým konfliktem vytvářejí situaci, v níž se jakožto rukojmí, který trpí tím sporem ještě víc než tyto dvě země, ocitají země jako je Německo nebo Korea Jižní, no a následně i Česká republika. Takže my svým způsobem můžeme trpět ještě více tou obchodní válkou než Čína a Spojené státy, přestože jsme vlastně ji nijak neiniciovali a nijak ji nepodporujeme.

Jan BURDA, moderátor
Říká ekonom Lukáš Kovanda, který se dnes o svůj pohled na věc podělil s posluchači Českého rozhlasu Dvojka. Děkuji za návštěvu vysílání a ať se vám daří. Někdy příště opět na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND
Děkuji za pozvání. Přeji hezký den všem posluchačům.

Jan BURDA, moderátor
A za pozornost děkuje od mikrofonu také Jan Burda.

Odvysíláno na Dvojce.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin