Velké americké mediální domy jsou čímsi na způsob ministerstva pravdy, slouží establishmentu čili oligarchii, říká Paul Craig Roberts, s nímž autor blogu nedávno rozmlouval. „V USA není nezávislý tisk. Vymizel na sklonku 90. let, když Clintonova administrativa nechala pár velkých mediálních megafirem koupit poslední nezávislá média,“ pokračuje Roberts. Mediální sektor je tak nyní podle něj až tuze koncentrovaný – vládne mu pět velkých společností. Jednolitou „propagandu“, jak říká, prý narušují stále populárnější americká vysílání ruské televize Russia Today a íránské Press TV.
Zda silná koncentrovanost amerického mediálního sektoru skutečně ústí ve vychýlené zpravodajství, ve sníženou kvalitativní úroveň zvěstovaných informací, zkoumají v nové studii, zveřejněné Kalifornskou univerzitou v Berkeley, na rozsáhlých datech ekonomové Stefano Delavigna a Alec Kennedy. Zatímco Roberts ve své kritice americké mediální scény zjevně cílí zejména na vychýlení politického zpravodajství, zmíněné duo ekonomů si vybírá oblast méně závažnou, totiž showbusiness. I tak ovšem jejich závěry mohou vystihovat obecnější neduhy mediální scény v USA.
Nuže, jaké ty závěry jsou? Zásadní problém tkví podle autorů v tom, že koncentrovanost médií vede ke střetům zájmu. Například médium náležející pod stejnou korporaci jako filmové studio, může vychýleně – totiž nezaslouženě příznivě – hodnotit „bijáky“, jež má ono studio na svědomí. Tak tomu podle řečené studie opravdu je. Ekonomové na vzorku čítajícím statisíce textů shledali, že recenzenti médií spadajících pod korporaci News Corp. „nadržují“ filmům, které produkuje studio 20th Century Fox (které náleží do téže korporační „stáje“).
Jiná korporace, Time Warner, na to jde poněkud odlišně, leč výsledek je v zásadě týž: recenzenti píšící pro média z její „stáje“ postupují v souladu s takzvaným „vychýlením vynecháním“ (omission bias) – recenzovány jsou spíše jen ty filmy studia Warner Bros., které už za sebou mají nějaké ty kladné ovace a je tudíž patrné, že propadákem nebudou (možné propadáky bývají naopak z recenzního procesu vynechány).
Silné vychylující tlaky (způsobené koncentrací odvětví) tedy existují. A to běží jen o showbusiness, ne o politiku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
