Kdo je rozladěn, když zakoupí například takové balení jogurtového mléka, přičemž vzápětí shledá, že je naplněné jen asi tak ze čtyř pětin, měl by si zvyknout – takových případů nejspíše bude přibývat.
I tak se totiž projeví nynější růst cen surovin a potravin na světových trzích. Potravinářské firmy se budou snažit zachovat velikost balení, zachovají i cenu, ovšem uberou na produktu, jímž ono balení naplní. Statistici sice cenovou inflaci daného výrobku registrovat nebudou, vzestupu se však dočká hladina spotřebitelova rozladění.
V Americe se to ostatně již děje. Při přetrvávající poměrně vysoké nezaměstnanosti a rostoucích cenách surovin si tam potravinářské firmy ze spotřebitelů dělají dobrý den ještě jinak – nejen že ubírají na množství produktu při zachování velikosti balení, nýbrž dokonce neznatelně zmenšují samotná balení. „Spotřebitelé jsou obecně citlivější na změnu ceny než na změnu množství,“ objasňuje to v listu New York Times John Gourville, profesor marketingu z Harvard Business School. Výrobci se ale snaží balení zmenšit pokud možno jen nepatrně tak, aby zákazník nic nezpozoroval. Pro případ, že by si všiml, jsou nová, menší balení pro jistotu opatřena nápisy zpravujícími třeba o tom, že nyní jde o ekologicky šetrnější obal. Menší, ale šetrný, to beru, má si zřejmě říci spotřebitel.
Jenže právě mánie „ekologické šetrnosti“ stojí v pozadí růstu cen potravin. Vlády po celém světě již několik let dotacemi masivně podporují biopaliva, a tak jsou zemědělské plodiny, které by mohly uživit stamiliony lidí, páleny v motorech automobilů. Na výrobu etanolu se přitom spotřebuje o sedmdesát procent více energie, než toto palivo obsahuje. Pro samou kukuřici na výrobu etanolu není místo pro ostatní plodiny (i přesto, že se kvůli tomu rozsáhle kácejí pralesy, že se devastuje příroda), které tak zdražují.
Opravdu k nevíře!
PS: Jak nyní rostou ceny v amerických restauracích. Viz průběžný monitoring „food kritika“ agentury Bloomberg News.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.