Centrální banka včera po více než šesti letech odtajnila protokoly měnověpolitických jednání bankovní rady během roku 2013. Začátkem listopadu toho roku přitom Česká národní banka rozhodla o zahájení intervence za slabší korunu.
Zveřejněné protokoly potvrzují to, o čem si už léta štěbetají vrabci: metamorfózou z jestřába v holubici prošel během zhruba čtyřiceti dní tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl. Zatímco koncem září 2013 ještě pro intervenci ruku nezvedl, v listopadu pak už ano – tím se poměr hlasů v její prospěch v rámci bankovní rady ČNB osudově změnil z 3 : 4 na 4 : 3, takže jí už nic v cestě nestálo.
Hamplův názorový obrat je přitom vskutku převratný, jak plyne z protokolů. V září 2013, kdy ještě hlasoval proti, na příslušném uzavřeném jednání bankovní rady říkal, že z jeho hlediska „není použití kurzu jen pokračováním běžné měnové politiky jinými prostředky, není to jenom spojitý přechod od jednoho nástroje ke druhému.“
V době po spuštění intervencí už ale hovořil diametrálně odlišně. Třeba v rozhovoru, který v listopadu 2016 poskytl časopisu Reflex, k probíhající intervenci říká: „Všechno to, co děláme prostřednictvím kurzového závazku, je jenom pokračování téhož směru měnové politiky. A ten tady máme od roku 2008, jenom je naplňován jinými prostředky.“
To není jen posun v názoru pod vlivem nově se objevivších dat. To je opravdu vnitřně nekonzistentní, svým způsobem „světonázorová“ změna uvažování.
Hampl během měsíce zbořil základy svého ekonomického uvažování v tak zásadní oblasti a my ostatní se můžeme ptát proč…
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
