Lidé v Česku musí i letos počítat s tím, že inflace bude celoročně velmi výrazná, zhruba desetiprocentní. Pokud tedy nechtějí letos přijít až o desetinu svých úspor, musí chtě nechtě investovat. Nabízí se rezidenční nemovitosti. V jejich případě však ještě i letos hrozí pokles cen. Ostatně, ani dva bývalí guvernéři České národní banky letos nákup investiční nemovitosti nedoporučují (viz zde).
Rezidenční nemovitosti jsou zkrátka nyní stále předražené. Kvůli drahým hypotékám jsou pro řadu lidí nedostupné. Existují však jiné druhy nemovitostí, běžně o řád levnější, které navíc v posledních letech přinesly ještě větší zhodnocení než byty nebo rodinné domy. Ano, garáže.
Před dvěma lety bylo možné garáž v Praze sehnat za 400 tisíc korun. Dnes už se v průměru prodávají za 700 tisíc korun. Podobně je tomu v Brně. Mezi lety 2019 a 2022 se cena garáží v největších českých městech zhruba zdvojnásobila. Pokud by člověk chtěl podobným způsobem zhodnotit své peníze v bance, musel by průměrný roční úrok na jeho účtu během oněch tří let dosahovat zhruba 26 procent. To samozřejmě žádná banka nenabídne. Nejlépe úročené účty mají dnes úrok kolem šesti procent.
Za stávající situace globálně vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb je velmi obtížné sestavit takové akciové portfolio, jež by tři roky po sobě vynášelo průměrně 26 procent. Není to nemožné, ale investor bude muset přijmout značné riziko – a bude muset mít pak i štěstí.
Investice do garáže v Praze, Brně či některém z dalších českých měst je naproti tomu poměrně málo riziková. Zástavba rezidenčními a dalšími nemovitostmi se stále rozšiřuje, takže místa pro garáže ubývá. Automobilů naopak přibývá. Ani éra elektromobility by poptávku po garážích neochromila. Je pohodlnější si čtyřkolého miláčka elektřinou napájet právě v garáži. Garáž je – a tedy i bude – dobře zpeněžitelná. Kupec garáže se prostě zpravidla hledá snáze než v případě rezidenční nemovitosti.
Výše uvedené zhodnocení 26 procent ročně počítá čistě jen s nárůstem ceny garáže jako takové. Ale garáž pochopitelně slouží i k možnému pronájmu. Za nájemné si lze třeba v Praze říci od tisíce do dvou tisíc korun měsíčně. Je to tedy jakýsi „bonus navíc“ ke zhodnocení v podobě růstu ceny samotné garážové nemovitosti.
Garáže v uplynulých letech rostly na ceně ještě citelně výrazněji než rezidenční nemovitosti. Podobný vývoj lze očekávat i do příštích let. I kdyby měl růst cen garáží zmírnit, z uvedených důvodů jim nehrozí (další) pokles cen jako rezidenčním nemovitostem.
Nevýhodou garáže oproti rezidenční nemovitosti je to, že její nákup nelze financovat hypotékou. Jenže zvláště v době, jako je tato, v době drahých a pro řadu lidí tudíž nedostupných hypoték, tato nevýhoda není rozhodující. Nákup garáže přitom lze financovat například úvěrem ze stavebního spoření.
Pro řadu domácností bude ale uskutečnitelné zaplatit garáž kompletně ze svého. Dát za garáž 700 tisíc korun kompletně ze svého, případně s pomocí úvěru ze stavebka, je zkrátka mnohem dostupnější než dát ze svého pět nebo sedm milionů na rezidenční nemovitost. Pokud má daná rodina například úspory za milion korun, jeví se investice do garáže z této sumy v rozsahu právě 700 tisíc jako stále poměrně konzervativní investice, která navíc s velkou pravděpodobností umožní porazit inflaci nejen letos, ale i v příštích letech.
Samozřejmě, žádná investice není bez rizika, ani ta do garáže ne. I v tomto případě platí, že by se investor měl poradit s experty a dobře si situaci na trhu nastudovat, než se odhodlá k nákupu. Zejména proto, aby nenakupoval zbytečně draze. Ideální doba pro získávaní takové expertizy je právě nyní, v zimě. Nejlepší dobu na nákup garáže totiž tradičně představuje jaro.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
