Ropa včera podražila na nejvyšší úroveň od roku 2014. Může za to odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem. Trh se obává výpadku dodávek íránské ropy.
Je však možné, že se obava nezhmotní zcela. Trumpovo obnovení sankcí proti Íránu totiž nemá takovou mezinárodní podporu jako Obamovy sankce z roku 2012. Lze očekávat, že spojenci jako Francie nebo Británie a také Japonsko svůj dovoz ropy z Íránu omezí. V případě Číny, Indie či Turecka už to tak jasné není.
Výpadek íránských dodávek ropy nakonec nemusí být tak znatelný, jak se trh strachuje. Větším šokem zato mohou být prezidentské volby ve Venezuele, které se konají 20. května. USA v případě vítězství současného prezidenta Nicoláse Madura možná přistoupí i k úplnému zákazu dovozu tamní ropy.
Společně s již dnes chřadnoucí ropnou produkcí Venezuely danou socialistickým rozvratem ekonomiky by to nakonec mohlo přispět k letošnímu dalšímu zdražení ropy citelněji než íránský výpadek.
Pro české řidiče z toho neplyne nic dobrého. Za poslední měsíc podražil litr benzinu i nafty u tuzemských čerpacích stanic zhruba o korunu, pohonné hmoty jsou nejdražší od léta 2015. Další růst cen až o tři koruny na litr benzinu i nafty ještě před prázdninami přitom nelze vyloučit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
