Autor blogu v březnu sepsal text Proč Češi vyhrají Euro 2008. Citoval v něm studii ekonomů švýcarské banky UBS, kteří z historických dat spočetli, že pravděpodobnostně mají největší šanci na vítězství v turnaji Brücknerovi hoši. Že se královsky mýlili, ukázala realita červnových dní. Nevyzpytatelnost čutací meruny, psychických a zdravotních pochodů mladíků v dresech, vrtochy počasí i fanoušků prostě do rovnic vměstnat nejde.
K textu se v sobotní (30.8.) MF Dnes vrací Josef Chuchma. Dejme mu slovo.
Někdy nezaškodí zalistovat si výstřižky. Tady jeden takový: 10. března publikoval časopis Týden článek Proč Češi vyhrají Euro 2008. Analytici proslulé švýcarské banky UBS vypracovali studii, informuje redaktor Lukáš Kovanda, která předpověděla, že na evropském fotbalovém šampionátu se ve finále utkají Česko a Itálie a český tým zvítězí – po penaltovém rozstřelu. Studie přisoudila, uvedl Kovanda, „České republice 56procentní pravděpodobnost postupu ze skupiny A. Pořadatelské Švýcarsko půjde dále s pravděpodobností 64 procent, naopak Portugalsko a Turecko se do druhého kola nejspíše nepodívají, neboť jim UBS přisoudila jen 45procentní, respektive 34procentní naději na postup.“ Analytik UBS Andreas Höfert popsal model, který banka pro předpověď použila – prý to byl model nikoliv nepodobný tomu, který analytici používají k predikci kurzů akcií.
Jak to na Euru 2008 s námi ve skutečnosti dopadlo, ví každý. Zhruba tak, jak to někdy dopadá s expertními predikcemi akcií. Tahle rovina mě na prognózách ekonomických specialistů baví i irituje ze všeho nejvíc – ona směs matematiky a šamanství, hluboké zasvěcenosti a naprostého střílení od boku.
Nepochybuji, že ekonomové z UBS to se svoji fotbalovou analýzou mysleli alespoň napůl žertem. Uplatňovala metody užívané k odhadu kursů akcií a v době vrcholící předeurové horečky se snažila docela vtipně přihřát polívčičku.
Problém tkví v tom, že zatímco v tomto případě většina konzumentů té analýzy věděla, že je nelze brát smrtelně vážně, v případě konzumace akciových odhadů takové povědomí často chybí. Přitom analytici předpovídají jen mizivě předpověditelnější pohyby, než jsou ty čutací meruny. Zrovna ti z UBS, kteří nejvíce ze všech pohořeli na investicích do amerických „subprime“ hypoték, o tom vědí hodně.
Prognózy ekonomických specialistů nás tedy mohou jen a pouze bavit, a nikoliv iritovat, uvědomíme-li si, že analytici jsou více či méně obyčejnými marketinkovými pracovníky, kteří šamanství kryjí a sofistikují matematikou, a kteří naprosté střílení od boku schovávají za hlubokou zasvěcenost. Důkazů a studií je o tom bezpočet, jak již autor blogu uváděl jinde.
Odpochoduje-li někdy nynější vládnoucí ekonomické paradigma (a vůbec určitá „atmosféra doby”), jež má lidské osudy za změřitelné a tak iracionální bytost, jakou člověk přirozeně je, za přísně racionální, zmizí i šamanství s vážnou tváří předkládané – a draze prodávané – ve formě rovnic.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
