Další pilíř politického úspěchu Andreje Babiše a Miloše Zemana pomalu, ale jistě trouchniví. Energie po letech začínají pořádně zdražovat. Ceny ve statistické položce „bydlení, voda, energie, paliva“ rostly v srpnu meziročně nejrychleji od prosince 2012. Tedy od časů, kdy ještě Hrad obýval Václav Klaus a o Babišovi se soudilo, že bude rád, když se se svým hnutím vůbec protáhne do parlamentu.
Pak ale Babišovi i Zemanovi začalo pršet dosud ne zcela doceněné štěstí. Vzácně se naráz spojila řada příznivých ekonomických faktorů. Oba pánové naskočili na rozjíždějící se ekonomický cyklus. Růst začal být patrný od poloviny roku 2013. Přálo jim začínající celosvětové ekonomické oživení a konec dluhové krize v Evropě. Exportéry a navázaná odvětví potěšily intervence ČNB zahájené v roce 2013. Do toho veřejné finance těžily z rezervy vytvořené zejména ministrem financí Kalouskem, který si půjčoval „do foroty“ pro případ ještě horších časů. Ty už ale nepřišly, takže se od roku 2013 mohla rezerva rozpouštět.
V praxi to znamenalo, že se dál hospodařilo schodkově, ale dluh nenarůstal. Aby toho nebylo málo, od poloviny roku 2014 na světových trzích dramaticky zlevňovala ropa. Šlo o nejvýraznější atribut energetického trhu v letech 2011 až 2016, kdy se ceny energií – navzdory již oživující globální ekonomice – propadaly do nevídaných nížin. Domácnostem na několik let prakticky přestaly růst ceny elektřiny či plynu. Padala i cena uhlí. To se sice stalo osudným společnosti OKD a jejím horníkům, avšak prezident Zeman z toho jen vytřískal další politické body, když celou věc hodil na Zdeňka Bakalu.
Během celého roku 2014 – v prvním celém roce Zemanova prezidentování a prvním Babišově roce ve vrcholné politické funkci – ceny ve zmíněné položce „bydlení, voda, energie, paliva“ meziročně klesaly. To se v tomto tisíciletí předtím nikdy nepřihodilo. A nepřihodilo se to ani po skončení roku 2014. Ovšem ceny navzdory nízké meziroční srovnávací základně zůstaly nízké i v letech 2015 a 2016. Viditelněji – meziročně o dvě procenta a více – začaly stoupat až v srpnu 2017. Aktuální meziroční tempo růstu sice poprvé od roku 2012 přesahuje úroveň tří procent, avšak stále znatelně zaostává třeba za šestiprocentním zdražováním z první poloviny roku 2012. Tehdejší růst cen v zásadní položce bydlení a energií, který navíc nastal během tíživé ekonomické krize, jistě pomohl v očích části veřejnosti dále zdiskreditovat Nečasovu vládu, čímž jen umetl cestičku právě Babišovi.
Od letoška se Češi musejí připravit na dražší energie, které pravděpodobně budou citelně zdražovat až někdy do roku 2022. Vláda se může těšit na tučnější dividendu z ČEZ. Přijde však o politickou dividendu v podobě pocitu mnohých občanů, že Babiš se Zemanem – na rozdíl od Nečase s Kalouskem – umějí „zařídit“ dokonce i levnou elektřinu a plyn.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
