Nový italský premiér Mario Monti je distingovaný a taktní muž, jenž se mistrně sebeovládá. Autor blogu má v živé paměti jeden pražský slavnostní oběd z počátku letošního roku, během nějž si ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdříml přímo při Montiho delším proslovu. Ital – sedící ministrovi naproti – ani nehnul brvou a řeč o dění v eurozóně dokončil, aniž se v ní byť jen jedenkrát „ztratil“. Kdo by řekl, že za pár měsíců již bude – po boku Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho – ústředním aktérem operace „záchrana eura“.
V ten den Montiho pražské návštěvy se s ním autor blogu setkal ještě při večeři – tehdy se řeč stočila i na takzvanou daň z finančních transakcí. Ta je někdy označována za Tobinovu daň. Byl to totiž právě James Tobin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii a někdejší Montiho školitel, který ji počátkem 70. let navrhl.
Při oné večeři se však Monti o transakční dani kdovíjak kladně nevyjádřil – možná je ale tento dojem vyvolán jeho zmíněnou distingovaností, schopností nasazovat pokerovou tvář a užívat „pokerovou mluvu“. Pravda je, že o berni z finančních transakcí mnozí europolitici vážně uvažují a někteří eurobyrokraté by ji rádi zavedli už do roku 2014.
Další a vyšší daně, to je špatný přístup, kritizuje záměry eurounijních činovníků Enrico Colombatto, Montiho krajan a profesor ekonomie na Turínské univerzitě. Lepší jsou spíše skutečné reformy, třeba zeštíhlení úřednického aparátu, míní. K těmto systémovým reformám se však prý vrcholní evropští lídři nemají. Ani Monti v zadlužené Itálii.
Podle Colombatta je Montiho klíčovou úlohou v premiérské roli spíše přijít s nepopulárními, avšak stále jen parametrickými zásahy (zvýšením daní či věku odchodu do penze), které ale budou nepopulární „na efekt“. Itálie totiž tak jako tak potřebuje rozsáhlou sanaci. Tu však musí posvětit Merkelová a Sarkozy, Německo a Francie. A když tito vládci budou moci veřejně říci, že Italové už učinili pro nápravu věcí „maximum“, ukázat na Montiho a dít, že se jeho vláda „opravdu snažila“, sanace budou snáze průchozí.
Silvia Berlusconiho, Montiho předchůdce, takto „použít“ nešlo, doplňuje Colombatto, jelikož tomu už nevěřila veřejnost ani trhy. S distingovaným Montim je to úplně jiné – je to totiž Berlusconiho úplný opak.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
