Výnos desetiletých italských dluhopisů dnes ráno citelně vyskočil. Ještě včera odpoledne činil úrok na desetiletém bondu italské vlády 1,53 procenta, dnes už činí 1,77 procenta a je tak nejvyšší za poslední více než měsíc. Investoři požadují vyšší úrok bezprostředně kvůli nejistotě plynoucí z italské vnitropolitické situace.
Vnitropolitická situace v Itálii je poznamenána roztržkou mezi premiérem Giuseppem Contim, dosazeným Hnutím pěti hvězd, a vicepremiérem Mattem Salvinim z Ligy severu. Deklarovaným důvodem roztržky je stavba rychlodráhy spojující Turín a Lyon, priorita Ligy severu, ve skutečnosti Salvini cítí, že má v možných předčasných volbách velké šance na fenomenální úspěch. Říká, že stávající koalice už není funkční, takže je třeba předčasných voleb.
S největší pravděpodobností se předčasné volby uskuteční v druhé polovině letošního října. Salviniho Liga severu v nich realisticky může získat kolem 40 procent hlasů. V porovnání s výsledkem loňských voleb, konaných v březnu, přisuzují průzkumy veřejného mínění Lize více než dvojnásobný procentuální zisk. Naproti tomu Hnutí pěti hvězd je naopak zhruba na polovině svého loňského procentuálního zisku.
Investorům dělá těžkou hlavu nejen možné Salviniho drtivé vítězství, které by dramaticky zvýšilo napětí mezi Římem a Bruselem, s dalekosáhlými neblahými ekonomickými důsledky. Straší je také to, že k volbám podle všeho dojde zrovna v době, kdy se Itálie bude s Evropskou unií dojednávat podobu svého rozpočtu na příští rok. Mají ještě v paměti napětí, které podobná jednání přinesla loni.
Itálie zůstává tikající bombou eurozóny. To odráží třeba právě pohled na výnosy desetiletých dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny. Dokonce i svého času problémové země eurozóny, Španělsko, Portugalsko a Kypr, vykazují nyní násobně nižší výnos na svých desetiletých bondech než Itálie. Výnos v případě uvedeného tria zemí se pohybuje v pásmu od 0,2 do 0,4 procenta, zatímco v případě Itálie činí uvedených 1,8 procenta. Vyšší úroky než Itálie má na desetiletých dluhopisech momentálně v celé eurozóně už jedině těžce zkoušené Řecko, i když rozdíl mezi úrokem řeckých a italských dluhopisů v uplynulých týdnech klesl nejníže za poslední desetiletí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
