Více než tucet balistických střel, které Írán odpálil na irácké základny, vynášejí dnes výše zlato či bitcoin, ale i další aktiva vnímaná z větší či menší míry jako takzvaná bezpečná útočiště. V iráckých základnách jsou soustředěni i američtí vojáci, takže útok Íránu je vnímán jako součást jeho odvety za zabití elitního generála Solejmáního rukou Američanů z minulého týdne.
Zlato se dnes v české měně prodávalo i za více než 36 492 korun za jednu troyskou unci. To je jen o zhruba stokorunu nižší částka, než za jakou se jedna unce drahého kovu v korunách prodávala v dějinách dosud nejdráže. Rekordní ceny, necelých 36 600 korun za unci, dosáhlo zlato loni začátkem září. Jiný drahý kov, palladium, se právě teď prodává za vůbec nejvyšší korunovou cenu v historii, dnes poprvé přesahující 47 tisíc korun.
Palladium patří k nevýrazněji zdražujícím aktivům letošního roku. Od Nového roku vzrostla jeho dolarová cena o 6,8 procenta, v případě zlata pak o 4,7 procenta za unci. Daří se ale také největší z kryptoměn, bitcoinu. Ten letos v dolarech zhodnocuje o více než patnáct procent. Je však mnohem rozkolísanější než třeba zmíněné drahé kovy a další konvenčnější aktiva.
Zlatu, palladiu či bitcoinu nahrává nejistota spjatá s houstnoucím napětím mezi USA a Íránem, zejména s obavami ze vzájemných odvetných kroků obou znesvářených zemí a z rozšíření jejich konfliktu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
