Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel ČSÚ, která se však mohou ještě změnit, ovšem oběma směry, jak k lepšímu, tak k horšímu. V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta. Jedná se o její nejslabší meziroční růst od třetího čtvrtletí roku 2016, kdy expandovala také pouze tempem 1,7 procenta. Pomaleji rostla naposledy v měsících lednu až březnu 2014, kdy přidala jen 1,6 procenta. Slabý výsledek za loňské poslední čtvrtletí způsobuje, že horší než očekávaný je i celkový výsledek za rok 2019. Tuzemské hospodářství totiž podle dnešních čísel vzrostlo jen o 2,4 procenta, zatímco konsensus trhu počítal s růstem za rok 2019 ve výši 2,5 procenta.
Na českou ekonomiku zkrátka od poloviny loňska viditelněji doléhají problémy německého hospodářství a jeho průmyslu, které přetrvávají i letos. Tuzemský průmysl, jenž je na tom německém citelně závislý, například jako subdodavatel, zbrzdil loni od října do prosince celou českou ekonomiku. Na něj poměrně úzce navázaný zahraniční obchod ČR rovněž ke konci roku 2019 vykazoval horší než očekávaná čísla a jeho útlum se taktéž promítl do ztráty růstové dynamiky celé české ekonomiky. V letošním roce je třeba kromě pokračujícího utlumeného výkonu průmyslu a zahraničního obchodu počítat s oslabením spotřeby, která ještě loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomiku jako celek do značné míry táhla. Proto je třeba počítat s oslabením letošního celoročního růstu HDP na úroveň 2,0 procenta.
Navzdory špatným číslům k loňskému výkonu české ekonomiky však dnes dopoledne, po jejich oznámení, koruna posílila, a to až na 24,77 za euro, což je její nejsilnější úroveň vůči jednotné evropské měně od 18. října 2012, jak plyne z dat Bloombergu. ČSÚ totiž zároveň zveřejnil lednovou inflaci. Tempo inflace v lednu zrychlilo na 3,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o nejrychlejší růst spotřebitelských cen za celé období od března roku 2012, kdy inflace činila 3,8 procenta. Míra inflace také v lednu překonala úroveň prognózovanou Českou národní bankou, která v aktuální prognóze počítala s inflací 3,3 procenta. Byla také výrazně vyšší, než s čím počítal trh, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s inflací 3,2 procenta.
Vyšší než předpokládaná inflace zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší své úrokové sazby nebo je alespoň ponechá na současné, poměrné vysoké úrovni delší dobu. Navzdory pomalejšímu než předpokládanému růst ekonomiky v ČR v loňském roce. Zkrátka a dobře, pro trh je dnes závažnější zprávou to, že se inflace v ČR tak trochu „utrhla ze řetězu“ než to, že ekonomika jako celek loni zklamala.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
