Míra inflace za měsíc únor vykázala úroveň 11,1 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak drtivou většinu očekávání.
Klíčovými důvody citelného únorového vzestupu inflace na nejvyšší úroveň od roku 1998 jsou změny ceníků, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Dramaticky zdražuje bydlení, elektřina, plyn, ale nově také potraviny. Ke konci loňska skončilo osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci 2021 snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Nově se přidává právě výraznější růst cen potravin, v němž se zrcadlí růst cen potravin ve světě a také vzestup cen energií, který probíhá už od loňska.
Změna ceníků je výrazná právě v oblasti cen energií, neboť od 1. ledna zvýšil své ceny například největší dodavatel elektřiny domácnostem, ČEZ, a to průměrně o zhruba třetinu.
K nebývalému zrychlení inflace přispěl v únoru také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo.
Ceny bydlení společně s citelným růstem výdělků, který je výsledkem dlouhodobě utažené situace na trhu práce, jsou klíčovými zdroji rapidní jádrové inflace, tedy té očištěné o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin.
V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně, například na tom, zda bude zavedeno embargo na ruskou ropu a plyn i ze strany zemí EU, nebo na tom, zda budou ruské banky šířeji než dosud odstřiženy od mezinárodního systému umožňujícího platby, SWIFT.
Rapidní jádrová inflace byla už před válkou stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle všeho pomalu končí. Měl by kulminovat letos na jaře, na úrovni základní sazby nejvýše 5,5 procenta, byť i kvůli válce otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude kvůli válečným inflačním tlakům nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 12 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
