Růst cen potravin a nealkoholických nápojů byl loni citelný. Zdražení činilo 4,5 procenta. Nyní se růst cen potravin uklidnil, nicméně obecná inflace rapidně zrychluje. Ke konci roku bude atakovat úroveň čtyř procent, kterou možná i přeskočí. Růst spotřebitelských cen tak bude nejmarkantnější za 13 let.
V nejbližších měsících zdražování zasáhne také právě segment potravin. Kvůli zdražování potravin ve světě, které zachycuje například pravidelná statistika OSN (zde). Podle ní byly ceny potravin ve světě letos v červenci meziročně o 31 procent vyšší než loni v červenci.
Zdražování proto podle vlastního vyjádření chystá třeba česká divize nadnárodní potravinářské firmy Nestlé. Ta v Česku prodává třeba Nescafé, Hašlerky, čokoládu Orion, kakao Nesquik nebo tyčinky KitKat. Zdražovat bude také další světový potravinářský kolos, společnost Unilever, do jejíhož portfolia patří třeba čaje Lipton nebo zmrzliny Algida.
Jak vyplývá z nejnovějšího, srpnového šetření ČSÚ (zde), mezi Čechy nyní panují značné obavy z toho, že by se inflace mohla ještě dále roztočit. Česká národní banka sice letos chystá ještě dost možná dvojí zvýšení základní úrokové sazby, jenže to na zkrocení rapidní inflace stačit nebude. Právě proto, že za růstem cen je hlavně „dovoz“ inflace ze světa. Třeba v Německu si ze světa „dováží“ nejvíce inflace od 80. let minulého století, jak plyne z včera zveřejněných údajů tamního statistického úřadu, o nichž informuje agentura Bloomberg (zde). Cenové tlaky ve světě se projeví růstem cen nejen v Německu, ale i s ním ekonomicky těsně propojené České republice.
V Češích obava z výrazného růstu cen přetrvává delší dobu. Své o tom vědí výrobci potravin. Ti v posledních letech proto zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže si ubírání procent alkoholu. Jedná se o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation, viz zde).
Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobků zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita výrobků. Zákazník tak za stejnou cenu kupuje méně, takže si pohorší podobně jako při cenové inflaci. Akorát, že „smrskflace“ si u daného výrobku většinou nevšimne, zatímco cenovou inflaci by jistě zaregistroval, což by jej od koupě mohlo i odradit (viz Třináct aktuálně nejextrémnějších příkladů „smrskflace“ ze světa).
V ČR v uplynulých letech přišly o deset gramů tyčinky Deli nebo Snickers. Tyčinka KitKat Chunky měla původně gramáž 50 gramů, po prvním ztenčování se snížila na 48 gramů a dnes váží jen 40 gramů. Čokolády Figaro, Studentská pečeť, Milka nebo tyčinka Margot ztratily během pár let dvacet gramů.
Pochopitelně, „smrskflace“ není fenoménem jen v případě čokoládových tyčinek a cukrovinek, ale týká se alkoholických nápojů (snižuje se objem nápoje, nebo dokonce procento alkoholu), chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků typu kosmetiky nebo mycích prostředků.
Zákazník by v čase citelné inflace cen potravin měl pečlivěji než jindy pročítat údajů o složení, objemu či gramáží výrobku a umět posoudit, zda se nestává obětí právě „smrskflace“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
