Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.
V meziročním pohledu je klíčovým důvodem setrvávání míry inflace na zvýšené úrovni kombinace boom nemovitostního trhu uplynulých let a zdražování energií, zejména elektřiny. Výsledkem této kombinace je citelný růst cen v položce bydlení, kde elektřina meziročně zdražuje o bezmála deset procent, teplo a teplá voda o pět procent a samotné nájemné pak o takřka čtyři procenta. Přidává se také zdražování v oddíle potravin. Ovoce, například jablek, višní či švestek, se letos urodilo méně než loni, kdy většině sadařů přálo nadmíru teplé a suché počasí. Letos bylo počasí z hlediska ovocnářů slabší, na jaře například řádily mrazíky, což se projevuje horší než loňskou sklizní, a tudíž tlakem na meziroční vzestup cen. Opačný trend pak pozorujeme o řady druhů zeleniny, jejichž úroda byla naopak letos lepší než během loňského extrémně suchého roku. Ani letos však v souhrnu nebyla úrod ideálně, takže během října sice ceny v oddíle zelenina klesaly, avšak třeba u brambor jsou stále o bezmála čtvrtinu výše než loni v říjnu. Příprava bramborového salátu v čase vánočním tak letos zřejmě bude nákladnější než loni, navzdory o něco lepší letošní bramborové úrodě. Z potravin zdražuje v meziročním pohledu poměrně výrazně také vepřové. Tento cenový nárůst je způsoben primárně epidemií afrického moru prasat, která loni v létě vypukla v Číně a od té doby se rozšířila po části Asie i Evropy. Rozsáhlé vybíjení chovů zvedá světové ceny vepřového, což tlačí vzhůru i jeho cenu v ČR.
Od roku 2013 je vývoj inflace v zemích Visegrádské čtyřky synchronizovanější, než byl do té doby. Opět to dokumentují říjnové údaje za inflaci v daných zemích. V Maďarsku a na Slovensku je inflace nepatrně rychlejší než v ČR, když meziročně v obou zemích vykazuje úroveň 2,9 procenta, v Polsku je inflace naopak nepatrně slabší, a sice na úrovni 2,5 procenta.
I v listopadu a prosinci letošního roku zůstane míra inflace v ČR v blízkosti horní meze tolerančního pásma inflačního cílování, nelze vyloučit návrat až na tříprocentní úroveň. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně porostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstane také dynamika cen v oblasti energií nebo potravin, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Naopak protiinflačně působí – a působit bude – vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, hrozby tvrdého brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v říjnu rovněž poměrně stlačená, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.
Za celý letošní rok by inflace měla vykázat tempo 2,7 procenta, k cíli ve výši dvou procent se bude shora přibližovat postupně během prakticky celého příštího roku. Letos už Česká národní banka nastavení svých základních sazeb měnit nebude.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
