Inflace by měla klesnout na více než roční minimum

Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.

Ačkoli by cifra 13,3 procenta znamenala nejnižší inflaci od loňského března, i v samotné České národní bance sílí hlasy po tom, že v kontextu nadále až příliš vysokého růstu hladiny spotřebitelských cen je třeba přistoupit k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby, alespoň signálního rázu. Hlasování bankovní rady ČNB skončilo minulý týden poprvé po letech nejtěsnějším rozdílem jediného hlasu, 4:3, a to ve prospěch ponechání základní sazby na úrovni sedmi procent.

K navýšení sazby nedošlo přesto, že ČNB upravila svoji prognózu letošní inflace směrem vzhůru, a sice z 10,8 na 11,2 procenta. Trhy umocňují své sazky na to, že základní úrok ČNB kvůli stále rapidní inflaci nakonec ještě zvýší nebo že sazby bude muset ponechat na nynější již tak poměrně vysoké úrovni delší dobu.

Guvernér ČNB Aleš Michl, který hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni, z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu premiéra Petra Fialy, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce vytvořila historicky rekordní schodek 200 miliard korun

Pravda, vláda se v nominálním vyjádření rekordně rychle zadlužuje, za první čtyři měsíce vytvořila nejvyšší deficit historie, 200 miliard korun, přesto ale už příští rok bude velmi pravděpodobně splňovat maastrichtské kritérium pro přijetí eura spočívající v dosažení maximálně tříprocentní úrovně schodku veřejných financí v poměru k HDP. A to zejména z důvodu právě rapidní inflace.

Premiér Fiala minulý týden zopakoval, že je pro něj nepředstavitelné vykazovat třísetmiliardové a vyšší rozpočtové schodky. Pokud v příštích dvou letech vláda skutečně dosáhne toho, že její schodek bude třeba jen několik desítek miliard pod úrovní 300 miliard, deficit veřejných financí bude nižší, než by odpovídalo úrovni tří procent HDP. To proto, že ukazatel HDP mocně přifukuje právě rapidní inflace. A deficit ve vztahu k HDP je samozřejmě poměrový ukazatel. Čím vyšší je tedy jmenovatel, v tomto případě tedy inflačně nafukovaná hodnota HDP, tím nižší je při daném deficitu, tedy čitateli, hodnota celého poměrového ukazatele.

Snížení schodku pod tříprocentní úroveň bude klíčovým volebním trumfem stran současné vládní pětikoalice. Budou říkat, že splnily svůj „vlajkový“ slib. A budou mít pravdu.

Co je ovšem podstatou? Rapidní inflace totiž představuje nejen velké zdražování, ale současně také velký přesun bohatství. Od střadatelů a bezdlužných k dlužníkům. A největším dlužníkem je vláda. Jinými slovy, běžní lidé, zejména právě střadatelé, vlastně vládě pomáhají už nyní splácet její dluh právě prostřednictvím vysoké inflace čili inflační daně, které čelí. Aniž by si uvědomovali, že vládě pomáhají její dluh splácet, třeba v podobě vyšších účtů za elektřinu nebo dražších vajec.

Z politického hlediska je na této inflační dani zvláště půvabné to, že se z jejího uvalení vláda může zcela vyvinit, i když to z uvedených slov guvernéra ČNB na její adresu tak nevypadá. Může se v očích podstatné části veřejnosti zcela vyvinit, přestože jí tato inflační daň výrazně pomáhá spravit veřejné finance. A navíc z příslušné inflace, vlastního důvodu navýšení inflační daně, může ještě třeba obvinit své politické oponenty. Podstatná část veřejnosti totiž snadno uvěří tomu, že za inflaci může někdo jiný než vláda. Ta navíc bude deklarovat svůj triumfální úspěch, až příští rok stlačí deficit pod zmíněnou úroveň maastrichtského kritéria. Tím si získá i rozhodující část médií.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin