Koruna přijala nové členy bankovní rady České národní banky příznivě. Po jejich jmenování předevčírem zpevnila až k úrovni 24,25 za euro, k níž se přiblížila i včera. Pokud pomineme poměrně krátké období roku 2008, česká měna je tak nyní na svých historicky nejsilnějších úrovních vůči euru, případně v jejich těsné blízkosti. Málokdy za celé období od přelomu milénia byla vůči evropské jednotné měně ještě silnější než dnes. Tuto zprávu vítají například motoristé. Pohonné hmoty v Česku totiž díky tomu v posledním roce zdražují jedním z nejpomalejších temp v celé EU. A z podstatné míry za to může skutečně právě to, že koruna v uplynulých dvanácti měsících je vůči dolaru pevnější než euro, i díky měnové politice ČNB.
Prezident Miloš Zeman předevčírem do bankovní rady jmenoval Jana Procházku, šéfa státní exportní pojišťovny EGAP, a Jan Kubíčka, vedoucího úřadu Národní rozpočtové rady, jenž ovšem už v ČNB působil dříve, jako poradce někdejšího viceguvernéra Vladimíra Tomšíka.
Přímo při čtvrtečním jmenování nových tváří se prezident Zeman vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Holub. Tomáš Holub.
Jména nových radních nejsou z hlediska trhu tentokrát příliš zásadní, neboť jejich jmenování prakticky nemá šanci změnit aktuální nastavení přístupu k měnové politice ČNB. Naopak, nynější přístup ještě utvrdí. Nová jména bankovních radních jmenovaných letos na přelomu jara a léta byla zásadnější, neboť „revolučně“ měnovou politiku ČNB proměňovala. Nynější obměna bankovní rady žádnou zásadní změnu nepřinese.
Bylo nepravděpodobné, že by prezident Zeman jmenoval do bankovní rady takové lidi, kteří by byly ve fundamentálním názorovém rozporu s guvernérem. Proto lze očekávat, že bankovní rada bude od února, kdy oběma nově jmenovaným začíná platit mandát, ve svém postoji alespoň zpočátku ještě jednotnější než dosud, kdy pravidelně hlasuje v poměru 5 ku 2 ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni. Od února lze předpokládat výsledek hlasování v poměru 6 ku 1.
Nadále je tedy třeba počítat s měnovou politikou ČNB spočívající v udržování základní sazby na úrovni na nynější úrovni a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023, a to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny.
Z takové měnové politiky mají radost například zmínění čeští motoristé. Pohonné hmoty v Česku totiž v posledním roce zdražovaly citelně podprůměrným tempem. Vyplývá to ze statistiky, kterou včera zveřejnila Evropská komise. Její nová čísla jsou tak v příkrém rozporu se zažitou představou, že v Česku pohonné hmoty naopak zdražují nadprůměrně výrazně. To mohlo platit v některých z uplynulých měsíců letošního roku, kdy docházelo k přechodnému navýšení marží například čerpadlářů, ale z meziročního srovnání nic takového neplyne.
Vždyť v tomto týdnu zdražuje benzín v České republice meziročně o 0,8 procenta, plyne z dat Evropské komise. Přitom průměr pro celou Evropskou unii činí 3,9 procenta. Nejvýrazněji, o 38 procent, zdražuje benzín v Maďarsku. To je dáno zejména tím, že tam v minulém týdnu musela vláda premiéra Viktora Orbána nouzově ukončit režim zastropování cen pohonných hmot, který platil od poloviny loňského listopadu.
Za zemí EU benzín nejvíce zlevnil v Nizozemsku, meziročně o 12,6 procenta. Meziročně benzín zlevňuje dále také v Portugalsku, Irsku v Chorvatsku a v Itálii. Ve všech ostatních zemích EU benzín zdražuje. Na Maltě je jeho cena zcela stejná jako před rokem. Ze zemí, v nichž došlo k jeho zdražení, je na tom nejlépe Česko společně se Švédskem, jelikož v obou těchto státech meziročně přidal na ceně pouze 0,8 procenta. Ceny benzínu se tedy v posledním roce vyvíjely v Česku sedmým nejpříznivějším způsobem v celé EU.
Ještě lépe je na tom Česko v případě nafty. V jejím případě se ovšem projevuje červnové snížení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, které je stále v platnosti, na rozdíl od snížení spotřební daně z benzínu. Nafta v Česku za poslední rok zdražila o 7,4 procenta. Příznivější vývoj cen této pohonné hmoty zaznamenaly jenom tři země EU. A sice opět Malta, kde se cena nafty meziročně nezměnila, a dále Portugalsko a Nizozemsko, kde nafta zdražila o 4,3, resp. 6,6 procenta. V žádné zemi EU nafta meziročně nezlevnila. Nejvýrazněji zdražuje v meziročním pohledu opět v Maďarsku, a to o 50,8 procenta.
V zemích EU nafta za poslední rok průměrně zdražila o 16,6 procenta.
Klíčovým důvodem jen podprůměrného zdražení pohonných hmot v ČR v kontextu EU je vývoj koruny k dolaru, v němž se ropa a ropné produkty na světových trzích obchodují. Meziročně česká měna vůči té americké oslabila jen o zhruba procento, zatímco euro vůči dolaru za stejnou dobu ztratilo přibližně 5,5 procenta. Lví podíl na tomto vývoji má současná měnová politika ČNB, již jmenování nových radních jedině stvrzuje. Centrální banka v jejím rámci spíše než na zvyšování sazeb sází na stabilizaci kursu koruny a za intervenování v její prospěch, včetně intervenování slovního. Od poloviny května se tak zbavila devizových rezerv v přepočtu za vyšší stovky miliard korun, aby za ně českou měnu nakoupila. Výsledné zpevnění koruny pak pohonné hmoty zlevňuje, a nejen je; zlevnění všeho dováženého zboží tlumí celkovou inflaci.
Pohonné hmoty v České republice v posledním roce zdražovaly v rámci celé EU citelně podprůměrným tempem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnila... více
Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
