Ten chlapík je zatraceně dobrej. Kdo v roce 1969 investoval do fondů spravovaných Georgem Sorosem tisíc dolarů, měl na přelomu milénia čtyři miliony. Sorosův fond Quantum, založený v roce 1973, vydělal dosud investorům více než 40 miliard dolarů.
V investování se Soros zkrátka moc často nemýlí.
Postupem času se zařadil mezi velice úzkou skupinku investorů, jejichž každé zakašlání analyzují média i finanční analytici po celém světě. Z bezejmenného makléře, maďarského přistěhovalce, jenž v polovině padesátých let začínal u newyorské investiční společnosti F. M. Mayer, se stal předním komentátorem globálního dění ekonomického i geopolitického. Nemýlí se v investování, nebude se mýlit ani v geopolitice, říká si mnoho novinářů po celém světě.
Jistěže se Soros také zmýlil. Třeba koncem devadesátých let předpovídal britské libře těžké časy, když Británie zůstane mimo eurozónu.
Jenže ostrovní měně se stále celkem daří. Dokonce tak, že značná část Britů chce nezávislost na kontinentu nejen měnovou, ale úplnou v podobě odchodu z EU. To se Sorosovi, založením světoobčanovi a stoupenci evropské integrace, nelíbí.
I mnohem hloupější člověk, než je on, někdejší žák proslulého filozofa Karla Poppera, by se dovtípil, jak značný mediální vliv mu jeho celoživotní investorské úspěchy zajišťují. Z makléře a investora se tak už dávno stal nejen komentátorem dění, ale také člověkem, který se snaží toto dění penězi, filantropií a mediálním vlivem utvářet k svému obrazu. Do politiky ale nikdy přímo nevstoupil. Právě proto, že je kosmopolitou. Vstup do politiky by jej příliš svazoval s jedním konkrétním územním celkem. Soros přitom touží působit na širší frontě, než je jen fronta národní. Ostatně nacionalismus je právě to, co mu jako pamětníkovi druhé světové války leží v žaludku nejvíce.
V tomto kontextu je třeba číst jeho aktuální prohlášení. Brexit podle něj znamená drolení EU, její kolaps. Kolaps unie pak učiní globální velmoc z Ruska, které po více než čtvrtstoletí geopoliticky naváže tam, kde skončil Sovětský svaz. Taková prognóza ale působí přece jen příliš odvážně. Nelze se ubránit dojmu, že je motivovaná Sorosovým světonázorem. Odchod Británie vnímá jako políček kosmopolitnímu vidění světa, jako opětovný vzestup nacionalistických tendencí. Boji s nimi přitom zasvětil podstatnou část života. Pokud ale po případném brexitu zachovají klíčoví političtí aktéři jak na ostrovech, tak ve zbytku EU chladnou hlavu, brexit žádný dlouhodobý šrám na vzájemném obchodu mezi Británií a kontinentem nezanechá.
A Rusko? To má svých ekonomických trablů víc než dost. Zaspalo, když mělo provést strukturální reformy, a nízké ceny ropy budou v dlouhodobém výhledu podvazovat jeho hospodářský růst a srážet důvěru Rusů v Putina. Ano, také jen predikce. Ale určitě nikoli s menší pravděpodobností naplnění se než ta Sorosova.
Z makléře a investora se dávno stal také komentátor, ale i člověk, který chce měnit dění k obrazu svému.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
