S hypotékami v Česku je to momentálně jako s lehce prošlým jogurtem. Banky je zlevňují, seč mohou, přesto o ně mezi Čechy není kdovíjaký zájem. Bankéři by rádi půjčovali víc, protože hypotéka je pro ně zlatý důl, avšak naráží na neochotu Čechů kupovat drahé, dost možná předražené a cenově nafouknuté nemovitosti. A naráží také na regulace České národní banky, které jim znemožňují půjčovat rizikovější klientele.
Hypotéky v Česku aktuálně zlevňují nejvýrazněji za posledních osm let. Mezi srpnem a zářím letošního roku se průměrná sazba hypoték v ČR – Fincentrum Hypoindex – propadla z 2,61 na 2,47 procenta. To představuje pokles o 0,14 procentního bodu. K výraznějšímu meziměsíčnímu zlevnění hypoték došlo naposledy v září 2011, kdy se průměrná sazba propadla rovnou o 0,2 procentního bodu na tehdejší úroveň 3,89 procenta.
Nynější prudké zlevnění hypoték je způsobeno za prvé tím, že o ně mezi Čechy není z výše uvedených důvodů až takový zájem, a za druhé tím, že bankám takové zlevnění dává z hlediska jejich byznysu stále ekonomický smysl, což je dáno současným obecnějším poklesem tržních úrokových sazeb napříč ekonomikou naší i těmi zahraničními.
Tento obecnější pokles úrokových sazeb způsobuje rostoucí obava mezinárodních trhů z citelného celosvětového ekonomického zpomalení. Ostatně Mezinárodní měnový fond včera představil prognózu, ve které pro letošek světové ekonomice předpovídá nejpomalejší růst od globální finanční krize před deseti lety. Zpomalení světové ekonomiky je do značné míry dáno nejistotou firem ohledně vlastního investování v čase obchodní války nebo hrozeb typu tvrdého brexitu (která, zdá se ovšem, by dneškem mohla být zažehnána). Pozdržení investování snižuje poptávku po investičním kapitálu, takže jeho cena – úroková sazba – klesá. Současně investoři přesunují kvůli vyhlídce nižší ziskovosti firem a nižší inflaci své peníze z akcií do bezpečnějších dluhopisů, což zvyšuje cenu právě dluhopisů a snižuje jejich úrok.
Na své letošní dno se tržní úrokové sazby v ČR propadly v srpnu, od té doby mírně vzrostly. V srpnu totiž obava z globálního ekonomického útlumu vrcholila, než ji v září částečně rozptýlily světově významné centrální banky. Například Evropská centrální banka právě v září oznámila, že od listopadu spustí další kolo podpůrného „tištění peněz ve velkém“ a následného odkupu dluhopisů a dalších cenných papírů, čili kvantitativního uvolňování.
Tuzemské banky však nadále pokračují ve zlevňování svých hypoték. Rezervoár potenciální nové klientely jim povážlivě vysychá, takže musí používat stále lákavější návnadu, aby alespoň nějakého klienta „ulovily“, případně přetáhly konkurenci v rámci refinancování. Tento ostrý konkurenční boj vede banky k tomu, že snižují úrokové sazby hypoték a své marže ve jménu navýšení nebo alespoň udržení tržního podílu na hypotečním trhu. Tento vývoj jen tak neustane, byť jsou banky v možnosti snižovat sazby hypoték limitovány výší základní úrokové sazby České národní banky, která činí dvě procenta. Tato sazba se letos v nejpravděpodobnějším scénáři dalšího vývoje již nezmění. V příštím roce je pak rozhodně pravděpodobnější její pokles než růst. Snížení základní sazby ČNB by bankám otevřelo další prostor ke snižování sazeb hypoték. Ani tak však není zaručené, že se Češi osmělí k rozsáhlejšímu pořizování nemovitostí. Což ovšem banky povede k další redukci sazeb. Průměrná sazba hypoték v ČR tak bude nadále klesat – letos i se vstupem do roku 2020. Tím výrazněji bude klesat, čím problematičtější bude vývoj světové ekonomiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
