Hotovost podle ředitele Deutsche Bank Johna Cryana nepřežije rok 2026. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi by rád skoncoval s 500eurovou bankovkou. A exministr financí USA Larry Summers volá po zrušení stodolarovky. Všichni argumentují tím, že hotovost nahrává terorismu.
Kritici ale mají takové vysvětlení za zástupné. Skutečným cílem snahy omezit, nebo dokonce zrušit hotovost, je podle nich nastolení nového finančního pořádku. V něm by centrální banky mohly srazit úrokové sazby mnohem hlouběji dozáporu. Dnes je to složitější, protože lidé stále mohou fyzické peníze ukládat „do matrace“.
Z loňské studie MMF ovšem vyplývá, že ke snížení úroků výrazně pod nulu není třeba hotovost rušit. Fyzické peníze by mohly zůstat dál v oběhu coby prostředek směny. Roli zúčtovací jednotky by však na sebe nově vzaly výhradně elektronické peníze. Centrální banka by pak komerčním bankám stanovila poplatek za hotovostní vklad. Čím hlouběji do záporu by bylo třeba se sazbami jít, tím větší by poplatek byl. Hotovost by se pak znehodnocoval a vůči elektronickým penězům, což by lidi od jejího držení odrazovalo.
Navzdory tomu, co říká šéf Deutsche Bank, si zrušení hotovosti vyžádá nejspíše dlouhá desetiletí. Hluboce negativní úroky ale mohou přijít mnohem dříve.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
