Pop-ekonomie
Hezká, ale blbá- Není to pravidlo, ale jistá tendence určitě ano: atraktivní dívky bývají mnohdy i těmi vyloženě hloupými. Proč?
Někteří věří v nadpozemskou sílu, v jakousi neviditelnou ruku, která spravedlivě rozděluje bohatství a krásu – které je přidáno onde, té je ubráno jinde. Tuto víru sdílí zejména ti lidé, jimž je vlastní uchýlení mysli, které psychologové označují jako vidinu spravedlivého světa. Takoví lidé si namlouvají, že existuje jakási vyšší spravedlnost.
Jde však jen o způsob, jímž je jejich vlastní mysl chrání před evidentními nespravedlnostmi, jichž je svět pochopitelně plný. Ostatně, jsou mezi námi jak sexy a zároveň inteligentní dívky, tak ošklivé a ještě k tomu hloupoučké.
Ekonomové by ale nejspíše odpověděli poukazem na takzvaný paradox hojnosti (někdy také označovaný za prokletí z dostatku zdrojů). Paradox vysvětluje, proč země či ekonomiky, které si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek přírodního bohatství – na nedostatek ropy, plynu či jiných surovin -, často vykazují jen poměrně nízkou produktivitu. Zásadním vysvětlením paradoxu je pochopitelně nedostatečná motivace – jistota a relativní snadnost příjmu oslabuje v obyvatelstvu takové země podněty k usilovné práci, k inovativní činnosti, k invencím a objevům.
To se dlouhodobě zrcadlívá v poměrně nízké produktivitě. A s dívčí krásou to není jiné.
Jak říká Daniel Hamermesh, ekonom, jenž se průkopnicky zabývá ekonomickými důsledky lidské (ne)atraktivity, lidé jsou si zpravidla moc dobře vědomi, zda a nakolik jsou, či nejsou atraktivní. Výrazně sexy dívky si tudíž mnohdy už v raném věku, v pubertě, uvědomují, že jim bylo naděleno více než většině ostatních. Zájem mužů je v tom záhy utvrdí.
Jenže hojnost krásy, kterou jim jejich geny nachystaly, ústí v určitou demotivaci. Jistota a relativní snadnost příjmu (jejž zajistí pravděpodobně nadprůměrně finančně zajištěný partner – krásky mívají vždy z čeho vybírat) oslabuje niterné podněty půvabných dívek k usilovné práci v podobě vzdělávání se či jiné formě budování svého lidského kapitálu.
Stejně jako země bohaté na zdroje dostaly krásky své klíčové aktivum – půvab – zadarmo. Pro mnohé z nich to je vskutku prokletí – jak se však zpravidla ukazuje hlavně až ve druhé půli života, když již svojí hloupost nemají čím překrýt.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
