POPEKONOMIE
Ženy ovlivňují inteligenci příštích generací více než muži. A čím chytřejší ženy jsou, tím méně mají dětí
Češi v průměru investují do svých dětí 7200 korun měsíčně, ukázal loňský průzkum. Hned 74 procent z nich je pak ochotno se kvůli ratolestem uskrovnit.
Proč vlastně? Demografové se už léta ptají, proč lidé ve vyspělých společnostech vůbec děti mají. Potomek totiž v těchto společnostech představuje čistý ekonomický náklad.
Intuitivně lze odvětit, že lidé jsou prostě evolučně uzpůsobeni k tomu, aby se reprodukovali.
Vlastně i touhu po moci a penězích lze redukovat na projev snahy o kvalitní potomstvo. Proč se ale tedy někteří lidé dobrovolně rozhodnou žádné dítě nemít? Na ně se snad biologická danost nevztahuje?
Satoshi Kanazawa z London School of Economics ve své letošní studii novátorsky dokládá, že volba bezdětnosti souvisí s výší obecné inteligence. Čím inteligentnější člověk je, tím pravděpodobněji bude preferovat život bez potomstva.
Vysoká inteligence umožňuje lidem lépe se utkávat s omezenou schopností mozku čelit evolučně novým podnětům. Průzkumy například odhalují, že inteligentnější děti se v dospělosti spíše stanou ateisty než ty méně inteligentní. Ateismus lze chápat jako jednu z evolučních „novot“. Vždyť odpradávna lidé věřili v nadpřirozeno, bohy či „vyšší moc“.
Evoluční novinkou je i dobrovolná bezdětnost.
Ve vyspělém světě jí lze dnes docílit snáze než v minulosti – díky antikoncepční pilulce či legálnosti potratů. Kanazawa, poněkud kontroverzní badatel (témata jeho výzkumu jsou často na hraně politické korektnosti), spočítal, že 15 bodů navíc na dětské škále IQ snižuje v rané dospělosti pravděpodobnost preference potomstva o 21 procent.
Tato preference se však nakonec dočkává naplnění pouze v případě inteligentních žen (nikoli inteligentních mužů). Inteligentní muž je totiž atraktivní v očích méně inteligentních žen, které už jej nějak „zpracují“, aby svazek nezůstal bezdětný. Inteligentní ženy nejsou pro méně inteligentní muže tak atraktivní, pročež se jejich preference bezdětnosti naplňuje.
To je podstatné. Ženy totiž ovlivňují úroveň inteligence příštích generací více než muži (synové prý dědí inteligenci jen po matce, zatímco dcery po obou rodičích). Ve 20. století byl ještě dopad toho, že inteligentní ženy zůstávají častěji bezdětné, kompenzován vyšší dostupností výživné stravy a zlepšením zdravotního stavu dětí. Ty pomohly zvýšit obecnou inteligenci lidstva.
S příchodem 21. století a s epidemií obezity už lepší strava a zdraví dětí dále nepodporují rozvoj nervového systému a růst obecné inteligence. Projevuje se tak stále citelněji bezdětnost inteligentních žen. Hloupnou – a hloupnout asi budou – populace v Austrálii, Dánsku, Norsku či Spojeném království, jak prokazují nedávné studie. A jistě i jinde.
Vyšlo v Euru.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
