Celkový světový dluh loni vzrostl o 24 bilionů dolarů na historicky rekordní úroveň 281 bilionů dolarů. Tato hodnota odpovídá úrovni 355 procent světového hrubého domácího produktu. Čísla jako každoročně zveřejnil Institut pro mezinárodní finance (zde).
Po přepočtu do korun dle loňského průměrného kursu české měny k té americké odpovídá uvedená suma 24 bilionů dolarů hodnotě necelých 557 bilionů korun.
Zadlužení české vlády loni vzrostlo o přibližně 410 miliard korun. Tento nárůst, projevující se historicky rekordním schodkem státního rozpočtu čítajícím necelých 370 miliard korun, se podílel na loňském nárůstu celosvětového zadlužení z přibližně 0,07 procenta.
Česká ekonomika přitom loni podle dat Mezinárodního měnového fondu představovala zhruba 0,33 procenta ekonomiky světové. Česká vláda přitom loni hospodařila s celkovými výdaji státního rozpočtu takřka 1843 miliard korun. Její výdaje tak činily necelou třetinu loňského nominálního HDP ČR. Na světovém HDP se tak výdaje české vlády loni podílely ze zhruba 0,11 procenta. Loňský podíl nárůstu zadlužení české vlády na celkovém nárůstu globálního zadlužení je tak nižší, než by odpovídalo loňskému podílu české vlády na světovém HDP.
Je tedy evidentní, že loňské rekordní zadlužování české vlády nijak varovně nevybočovalo z globálního trendu. Podstatná část světa se totiž loni enormně zadlužovala v rámci boje s ekonomickými dopady pandemie onemocnění covid-19.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
