Petr Pavel dnes podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po včerejšku významně pohoršuje.
Oba kandidáty čeká za čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby.
Před prvním kolem se kurs bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru tedy činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent. Po prvním kole prezidentské volby má Pavel u daných sázkových kanceláří vypsané kury v rozmezí od 1,1:1 do 1,13:1, v průměru 1:12. Pravděpodobnost jeho celkové vítezství tedy stoupla o přibližně 20 procentních bodů a blížící se úrovni 90 procent.
Naopak šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš si dle průměrného kursu čtyř zmíněných sázkových kanceláří výrazně pohoršil, z 3,475:1 na 6,23:1. Jeho kursy dnes sázkové kanceláře vypisují v rozpětí od 6:1 do 6,5:1, tedy průměrně 6,23:1. Babišovy šance na celkové vítězství tak mezi předvečerem prvního kole a dneškem výrazně klesly, z úrovně pravděpodobnosti přes 25 procent na ani ne polovinu – k úrovni jen lehce nad hodnotou deseti procent.
Ať už vzejde z prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
To proto, že vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky. Tento orgán zodpovídá za měnovou politiku České republiky. Měnová politika je jedním ze dvou pilířů hospodářské politiky každého ekonomicky vyspělého státu. Druhým pilířem je politika fiskální neboli rozpočtová, za kterou zodpovídá v prvé řadě vláda. Zatímco tedy voliči v parlamentních volbách volí osoby zodpovídající za jeden pilíř ekonomického výkonu země, prezident či prezidentka vybírá dle vlastního uvážení osoby zodpovídající za pilíř druhý.
Hlava státu vzešlá z probíhajících voleb ovšem nebude moci v letos začínajícím funkčním období bankovní radu ČNB příliš obměnit. To proto, že nový prezident řádně povládne po dobu pěti let, tedy do začátku roku 2028. Šesti ze sedmi členům bankovní rady ČNB ale vyprchá mandát až v polovině roku 2028, případně až v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž vyprchá funkční období koncem roku 2024. Nyní zvolený prezident tak během svého řádného funkčního období bude moci učinit v sedmičlenné bankovní radě jedinou personální změnu, pokud se tedy nerozhodne Holuba znovujmenovat a prodloužit mu tak mandát až do roku 2030.
Důvodem této situace je fakt, že zatímco hlava státu je volena na pět let, členové bankovní rady ČNB jsou jmenováni na šest let. Končící prezident Miloš Zeman přitom loni s platností buď od poloviny roku 2022 nebo od února 2023 jmenoval celkem šest členů bankovní rady. Tedy všechny kromě zmíněného Holuba.
Samozřejmě, při vítězství v letošním prezidentském klání mírně stoupá pravděpodobnost, že daná hlava státu bude vládnout také ve druhém funkčním období, tedy v letech 2028 až 2033. Prezident bude veřejnosti velmi dobře známý z let prvního funkčního období 2023 až 2028, což může být výhoda. Funkční období hlavy státu let 2028 až 2033 bude z hlediska obměny bankovní rady ČNB mnohem zajímavější než to započínající letos. Hlava státu totiž hned po několika měsících v úřadu bude muset vybrat nového guvernéra ČNB a rozhodnout o obsazení dalších tří křesel v její bankovní radě. Po necelém roce svého vládnutí, na přelomu let 2028 a 2029, pak rozhodne o obsazení dalších dvou křesel k bankovní radě. A koncem roku 2030 o dalším. Během necelých prvních tří let svého funkčního období bude moci prezident (či prezidentka) vládnoucí v letech 2028 až 2033 obměnit celou bankovní radu ČNB a zcela ji tak proměnit k „obrazu svému“.
Lze tak třeba sázet na to, že pokud by byla hlava státu v letech 2028 až 2023 jednoznačně nakloněna přijetí eura, promění bankovní radu právě tak, aby i ona sestávala z expertů jednoznačně nakloněných přijetí jednotné evropské měny. Jestliže tedy v nyní probíhajících volbách zvítězí kandidát či kandidátka podporující přijetí eura, nepatrně stoupá šance na jeho přijetí v první polovině 30. let. To tedy platí, pokud kandidátů druhého kola zvítězí jeho takřka „devadesátiprocentní“ favorit Pavel. Jestliže by zvítězil „desetinový“ outsider Babiš, pravděpodobnost přijetí eura v první polovině 30. let spíše klesne. Ve obou případech to ale předpokládá, že by byl nyní vítězný kandidát znovuzvolen v roce 2028 a že by si do té doby uchoval svůj stávající postoj k přijetí eura.
Petr Pavel dnes podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš a zejména... více
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
