Americký ekonom George Akerlof získal Nobelovu cenu v roce 2001 za přínos k analýze trhů v případě takzvané informační asymetrie. Tuto teorii demonstroval na obchodu s ojetými vozy, kde kupující má podstatně méně informací než prodávající.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Georgi Akerlofovi
S Akerlofem se o Nobelovu cenu podělili další dva vědci, kteří se analýzou trhů v situaci informační asymetrie zabývali – ekonomové Michael Spence, a Joseph Stiglitz.
O práci George Akerlofa hovořil ve Studiu Zet Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog působící na Vysoké škole ekonomické v Praze.
George Akerlof získal Nobelovu cenu za analýzu trhů při asymetrických informacích. Na co přesně ale Akerlof tuto teorii aplikoval?
V 60. letech se zaměřil na trh s ojetými vozy a zjistil, něco co je nám už známo, ale on to precizně a rigorózně popsal. Informace, kterou má prodávající vozu je jiná, než kterou má kupující. Prodávající pochopitelně zná všechny detaily o vozu, i to, jak je kvalitní či nekvalitní, jakými neduhy trpí či netrpí, což kupující samozřejmě netuší. Tím vzniká poměrně obtížná situace, kdy cena reflektuje, že vůz je horší. Kupující si netroufne koupit zajíce v pytli, takže cena na trhu se ustanovuje nižší, než jaká by byla, kdyby nedocházelo k asymetrii informací.
Proč se tato teorie podle vás stala tak proslulou a lze ji uplatnit také na širší oblast fungování trhů?
Stala se proslulou, protože popsala něco, co třeba do té doby lidem bylo známo, ale spíše intuitivně. Akerlof to popsal rigorózně a precizně, i když na pouhých třinácti stránkách – jeho studie je poměrně krátká, přesto byla jedním z hlavních motivů pro udělení Nobelovy ceny. O nekvalitních vozech mluví jako o “lemons” (citróny), což je anglický výraz, který by se do češtiny dal přeložit jako “šunka” nebo “vrak”.
Tuto teorii lze uplatnit nejen na trhu s ojetinami, ale například i na trhu s pojištěním. Když se pojišťují řidiči proti nehodě, tak znají informace o tom, jak moc rizikově jezdí, do jaké míry je jejich jízda nebezpečná. Tyto informace pojišťovně známy nejsou. Nakonec dochází ke stavu, kdy se pojišťují spíše horší řidiči, u nichž je větší pravděpodobnost, že dojde k pojistné události.
Tím jak u těchto řidičů k dochází k nehodám, se na trhu zvyšuje celková cena pojištění, což samozřejmě vytlačuje dobré řidiče, kteří vědí, že jezdí dobře a nejsou ochotni platit vysokou cenu pojistného. Podobně jako v případě s ojetinami, kdy jsou z trhu vytlačeny kvalitní vozy, jsou z trhu s pojištěním vytlačeni kvalitní řidiči, kteří jezdí dobře a nejsou ochotni platit takovou výši pojistného.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
