Zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron nenechává usnout dojem, že je „mužem akce“. Chci vás, zaměstnance, chránit, slibuje ve vůbec prvním projevu k veřejnosti od své nedělní vítězné řeči.
A je to také fištrón, ten Macron! Svůj protekcionismus totiž maskuje za vzletné fráze. Klíčovým bojištěm druhého kola prezidentských voleb se stala továrna firmy Whirlpool v severofrancouzském Amiensu. Management chce tamní výrobu sušiček přemístit do Polska. To se zaměstnancům pochopitelně nelíbí. Zavítala tam tedy Marine Le Penová. Slíbila umístit továrnu pod „dočasnou ochranu státu“. Také dělníkům povyprávěla o tom, že zboží vyráběné francouzskými firmami v zahraničí zatíží 35procentní daní.
Protekcionismus jako ze žurnálu. Dvě hodiny nato přijel do téže továrny Macron. Svou sokyni označil za lhářku, která nerozumí tomu, jak se věci mají. Pracovníkům Whirlpoolu sice vzdušný zámek neslíbil, alespoň je však zklidnil. Jak se to údajnému neoliberálovi povedlo? Popřel snad sám sebe? Nikoli. Macron je podobně jako Le Penová levicovým politikem, jen má všechno násobně lépe promyšlené. Jeho nový projev je do značné míry vzkazem právě do Amiensu. Macron tuší, že se silami globalizace nic nezmůže.
Zároveň však chce politický úspěch. Pokud bude výroba z Francie dále utíkat do zahraničí, těžko se do historie zapíše jako muž úspěchu. Jeho cíl je tedy v podstatě shodný s cílem Le Penové: pokořit globalizaci a zabránit odlivu práce do levnějších krajin.
Zatímco Le Penová je ve svém ochranářství až příliš přímočará, Macron to bere oklikou. Požaduje vyšší ochranu zaměstnanců na celoevropské úrovni. Musely by se tedy podřídit i členské země EU jako Polsko nebo Maďarsko, které explicitně jmenoval jako příklady nedobré praxe. „Je třeba zamezit tomu, aby členské země zneužívaly rozdílu v daních nebo sociálních odvodech,“ prohlásila nastupující hlava státu, který ve vyspělém světě vykazuje nejvyšší podíl sociálních odvodů na HDP. Pokud Macronovi jeho plán vyjde, práce v Polsku, Maďarsku nebo v Česku zdraží. Bude méně konkurenceschopná. Zatímco pro Francii se nic moc nezmění. Ačkoli vše jistě hezky zaobalí do řečí o evropských principech, za což se dočká potlesku médií, půjde také o ochranářství.
Macron totiž musí dobře vědět, že ekonomiky zemí střední a východní Evropy jsou na jiném „vývojovém stupni“ než staré členské země EU. Musí vědět i to, že pokud je podrobí francouzským regulacím trhu práce, ekonomicky je poškodí. Možná zamezí odlivu výroby z Francie, ale za cenu pomalejšího hospodářského růstu střední a východní Evropy. Macronův umně zastíraný protekcionismus si ve své podstatě v ničem nezadá s neskrývaným ochranářstvím Le Penové.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
