Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.

Zatímco koalice Spolu před volbami chtěla snižovat schodek veřejných financí na úroveň 1,5 procenta HDP do roku 2025 a koalice PirStan pod tři procenta HDP, Fialova vláda se chce spokojit se snížením na úroveň tří procent. Musí tedy najít úspory za zhruba sto miliard korun, což je realistický cíl.

Snížení schodku na úroveň tří procent HDP by Česku umožňovalo od roku 2025 plnit toto maastrichtské kritérium pro přijetí eura. Pokud by plnila i kritéria další, což je poměrně pravděpodobné, mohla by další vláda tedy po roce 2025, v dalším řádném volebním období, zahájit proces vstupu do eurozóny.

Pro nyní nastupující vládu Fialovu však tato otázka nebude aktuální, jak se opakovaně v těchto dnech vyjadřují zejména zástupci koalice Spolu. To je rozumný postoj. A nejen proto, že ČR nesplňuje a ještě minimálně několik let splňovat nebude právě některá maastrichtská kritéria. Česká ekonomika v tuto chvíli by vstupem do eurozóny nic zásadního nezískala, naopak s přijetím eura jsou spjata některá rizika, jako je třeba těsnější sdílení dluhu s často vysoce předluženými zeměmi eurozóny nebo ztráta nezávislé měnové politiky.