Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady (viz graf níže).
Údaje vyplývají z dnes aktualizovaných dat ministerstva financí. Stvrzují, že Fialově vládě se loni nepodařilo zvrátit trend dramaticky narůstajícího vládního zadlužení, který je realitou už od covidových let 2020 a 2021. Částečně lze tento nezdar vysvětlit objektivně mimořádně nepříznivými ekonomickými důsledky války na Ukrajině, zejména pak v podobě energetické drahoty.
Samozřejmě, od roku 1993 vládní dluh narůstá z určité části nejen kvůli vlastnímu nevyrovnanému hospodaření jednotlivých vlád, ale také kvůli inflaci. Na tento vliv však nelze svádět vše. Jeden příklad za všechny. Loňských 430 miliard nového dluhu odpovídá přibližně 200 miliardám v cenách roku 1997. Přitom třeba kumulativní nárůst zadlužení v letech 1994 až 1999 činil nominálně necelých 70 miliard. I po zohlednění inflace tak lze říci, že česká vláda se loni – tedy už reálně – zadlužila za jediný rok více než dvojnásobně v porovnání s celkovým zadlužením, které mají na svědomí všechny kabinety vládnoucí v 90. letech dohromady, tedy kabinety let 1993 až 1999, ergo obě vlády Klausovy, vláda Tošovského a částečně také vláda Zemanova.
Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
