Evropskou centrální banku poprvé v historii povede žena. Christine Lagardeová, jež stojí od roku 2011 v čele Mezinárodního měnového fondu, stane v čele frankfurtské instituce letos v listopadu; poté, co skončí mandát Mariu Draghimu. Dnes o tom rozhodli lídři zemí Evropské unie.
Lagardeová na Draghiho plně naváže. V žargonu finančníků se podobně jako on řadí k takzvaným „holubicím“. Je tedy ochotna tolerovat i případné silnější inflační tlaky a uskutečňovat masivní a neotřelá stimulační opatření, která mají za každou cenu zabránit zabřednutí ekonomiky do deflačního pásma.
Volba Lagardeové signalizuje, že většina lídrů zemí Evropské unie si nepřeje, aby měnovou politiku Evropské centrální banky určovali takzvaní „jestřábi“. Ani v dalším funkčním období tedy v čele ECB nestane německý kandidát. Právě němečtí centrální bankéři jsou nejčastěji spojováni s jestřábím postojem, který je méně tolerantní k inflaci a současně nespatřuje tak intenzivní hrozbu v deflaci, zejména pak k deflaci poměrně mírné.
Lagardeová je z hlediska trhů zárukou kontinuity a zosobněním vyzpytatelnosti. V tomto smyslu uvítají, že volba padla právě na ni. Otázkou však je, do jaké míry bude Lagardeová – vzděláním právnička – schopna přicházet s novými přístupy k měnověpolitické stimulaci v tom případě, že ty stávající nenaplní očekávání. To, že k naplnění očekávání dojít nemusí, signalizuje již současná situace. Draghi během svého takřka osmiletého působení v čele ECB ani jednou nezvyšoval základní úrokovou sazbu. Naopak vymýšlel další a další způsoby, jak měnovou politiku uvolnit tak, aby se inflace dostala ke svému cíli ve výši takřka dvou procent. Nepochodil.
Například šéf Bundesbanky Jens Weidmann naznačuje, že může být třeba radikálnější změny v přístupu k měnové politice tak, aby byla účinnější v dosahování inflačního cíle. Weidmann byl z hlediska trhů mnohem pravděpodobnějším nástupcem Draghiho než Lagardeová, jejíž volba je do značné míry překvapením.
Z hlediska měnové politiky České národní banky je příznivé, že Lagardeová bude i z hlediska právě tuzemské centrální banky předvídatelnější hlavou ECB, než by byl například právě Weidmann, její klíčový rival v boji o post.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
