Eurozóna je na tom ekonomicky nejhůře od krize před sedmi lety, dolů ji teď stahují, celkem nečekaně, hlavně Francie a Itálie.
V posledním loňském čtvrtletí ekonomika eurozóny sotva rostla. Přidala pouze 0,1 procenta, což představuje její nejslabší mezičtvrtletní vzestup od prvního čtvrtletí roku 2013. V roce 2013 ještě ovšem doznívala evropská dluhové krize, důsledek světové finanční krize z doby před deseti a více lety.
Loni v období od října do prosince nečekaně zklamaly dvě z největších ekonomik eurozóny, Francie a Itálie. Slabý hospodářský růst může dále destabilizovat již tak vratkou vnitropolitickou situaci v obou zemích. Ve Francii, která v posledních třech měsících loňského roku vykázala hospodářský pokles čítající 0,1 procenta, čelí prezident Emmanuel Macron protestním bouřím – řadovým Francouzům je trnem v oku jeho důchodová reforma. Na vnitropolitickou situaci v Itálii zase doléhají rozmíšky v rámci koaliční vlády. Itálie se zcela nečekaně propadla v čtvrtém loňském čtvrtletí o 0,3 procenta.
Podniky v eurozóně v letošním roce přitom mohou čelit nečekanému problému jménem koronavir. Francouzský výrobce koňaků Remy Cointreau čeká kvůli nákaze v Číně slabší odbyt, stejně jako společnosti typu LVMH, jejichž byznysem je luxus. Čína zodpovídá za zhruba 35 procent odbytu na globálním trhu s luxusem. Svým způsobem je to právě i dramaticky rostoucí střední třída v Číně, která vydělává Francouzům na důchod. Větší poptávka po luxusním zboží, ať jde o kabelky či koňak, představuje vyšší inkaso francouzské státní kasy. Pokud však Číňané budou místo kabelek a koňaku řešit nebezpečnou nákazu, Paříž musí počítat s nižším daňovým inkasem. A nejde samozřejmě jen o luxusní branži. Francie je magnet pro čínské turisty. Zároveň letecký přepravce Air France-KLM společně s německou Lufthansou bude zvláště zasažen možným trvalejším omezením letecké přepravy mezi Evropou a Asií, kde uvedené dvě aerolinky provozují z evropských přepravců nejvíce linek. A to nemluví o fatálním dopadu, který by mělo ochromění čínského průmyslu jak na francouzské, tak zejména německé dodavatele. Německo, jak známo, loni těsně uniklo technické recesi.
Vedle koronaviru je další hrozbou ekonomice eurozóny, resp. EU jako celku Donald Trump. Americký prezident stále neshodil ze stolu možnost zavedení cel na evropská, zejména tedy německá auta.
Zpomalení eurozóny není dobrou zprávou pro Českou republiku, byť její hospodářství loni vykazovalo až překvapivou odolnost vůči nepříznivému mezinárodnímu vývoji. Tato imunita však může být ta tam tváří v tvář černé labuti v podobě třeba právě dopadu koronavirové nákazy, případně jeho kombinace s Trumpovými cly.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
