Růst cen nemovitostí v ČR ve druhém letošním čtvrtletí podle Eurostatu zmírnil. Meziroční tempo růstu zvolnilo z 9,6 procenta v prvním kvartále na 8,7 procenta. Česko se ruku v ruce s tím zároveň propadlo v pomyslném žebříčku Eurostatu dle právě tempa zdražování nemovitostí.
V prvních třech měsících letošního roku zdražovaly tuzemské reality druhým nejrychlejším tempem v celé EU, rychlejší růst vykazovalo jedině Maďarsko. Ve druhém čtvrtletí však Českou republiku předběhlo kromě Maďarska také Lucembursko, Chorvatsko, Portugalsko a Lotyšsko. Česká republika se tak ocitá až na šestém místě v rámci EU, což však stále odpovídá více než dvojnásobnému růstu cen nemovitostí v porovnání s vývojem cen realit v Evropské unii jako celku. V celé EU totiž ve druhém kvartále meziroční tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo na 4,2 procenta.
Klíčovým důvodem citelně nadprůměrného růstu cen nemovitostí v ČR je omezená nabídka bydlení při pokračující silné poptávce, dané obecnou prosperitou české ekonomiky a znatelným růstem kupní síly obyvatelstva. Nabídku omezuje zejména nedostatečná výstavba. Ta plyne z dlouhých stavebních řízení a také z toho, že stavebnictví v současnosti v ČR naráží na svá kapacitní omezení. Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do srpna nejvyšší od roku 2009, když dosahuje hodnoty takřka 25 500. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno.
Nedostává se mu například vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém „odčerpal“ průmysl. Nyní však dochází k postupnému nárůstu počtu zaměstnanců ve stavebnictví, takže se zdá, že stavebnictví přece jenom zpomalujícímu průmyslu „přetahuje“ pracovníky, které lze využít v obou segmentech, například manuálně pracující dělníky. V průmyslu totiž, na rozdíl od stavebnictví, dochází po celý letošní rok k setrvalému meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců, který se navíc postupem roku dále prohlubuje.
Tlak na růst cen nemovitostí v ČR bude z výše uvedených faktorů pokračovat i v příštích čtvrtletích. S očekávaným zpomalením české ekonomiky však tento tlak zmírní. Zejména nemovitosti v lukrativních oblastech, jako jsou centra krajských měst, budou ovšem dále zdražovat. Mírnou korekci cen lze v případě zásadnějšího útlumu české ekonomiky očekávat v méně atraktivních lokalitách, jako jsou například periférie měst či strukturálně zasažené regiony typu Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.