Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.
Mimořádná rafinační marže společnosti MOL v březnu umožnila plně pokrýt náklady spojené se zastropováním cen pohonných hmot v domovském Maďarsku, o němž už loni v listopadu rozhodl nyní čerstvě znovuzvolený premiér Viktor Orbán. Ten tehdy stanovil maximální mez pro cenu litru pohonných hmot na úrovni 480 forintů, což odpovídá zhruba 31 korunám. Letos v únoru platnost tohoto opatření protáhl až do května. Podle analýzy rakouské banky Erste Bank přichází MOL tímto opatřením až o 1,5 miliardy forintů denně, tedy v přepočtu až o zhruba 100 milionů korun.
Jenže tato ztráta je více kompenzována právě díky enormně navýšené rafinační marži, tedy především díky enormní slevě ruské ropy, způsobené válečnými sankcemi Západu, resp. reakcí západních firem na ně. Řada západních firem ruskou ropu přestala odebírat, pročež ta se ocitla ve slevě oproti severomořské ropě Brent čítající až zhruba 30 dolarů na barel. MOL ale ruskou ropu nadále odebírá. I řidiči a dopravci v Česku se tak ocitají v paradoxní situaci, kdy nadále jezdí z velké části „na produkty z ruské ropy“, která se nachází v historicky rekordní slevě, přičemž ovšem platí u čerpacích stanic historicky rekordní ceny. MOL je druhým největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR.
Jestliže se v historické slevě nakupuje vstupní surovina, zatímco se historicky draze prodává finální produkt, je zřejmé že si „kapsu mastí“ někdo uprostřed tohoto řetězce. Tedy částečně čerpací stanice, ale zejména právě rafinérie.
Podle zmíněné analýzy Erste Bank maďarský MOL využíváním dramaticky zlevněné ruské ropy k výrobě paliv, jež prodává za „západní ceny“, dosahuje dodatečného hrubého zisku (EBITDA) až 230 milionů korun denně. MOL se tedy i přes uvedenou ztrátu způsobenou Orbánovým zastropováním dostává v důsledku války na Ukrajině a sankcí, resp. reakcí západních společností na ně, do plusu až zhruba 130 milionů korun hrubého zisku denně.
Pokud tedy navzdory zastropování MOL navyšuje ziskovost, Orbán si kupuje hlasy maďarských voličů velmi pohodlně. Podniková sféra pochopitelně snáze kontroverzní opatření typu zastropování akceptuje, pokud ji hospodářsky nepoškozují.
Maďarští voliči ve víkendových volbách Orbána přesvědčivě zvolili coby svého premiéra pro další funkční období. Část z nich si jistě koupil právě i tím, že jim na rozdíl od jiných zemí tolik nezdražily pohonné hmoty. Navíc nyní na tom tedy není škodný ani samotný MOL. To znamená, že jeho daně poproudí do maďarské státní kasy v nesníženém objemu (čistě oproti stavu, kdy by zastropování nebylo zavedeno), ba se dokonce mohou navýšit. Orbán tak tím snáze může přikročit k dalšímu protažení období zastropování cen, až za květen.
Naopak český řidič nadále bude u čerpacích stanic MOL platit za ruskou ropu západní ceny a utužovat tak Orbánovu popularitu v Maďarsku. Navíc nyní bude Orbánovi utužovat popularitu na svůj dluh. Český řidič je totiž také českým daňovým poplatníkem. A právě český daňový poplatník nakonec ponese břímě chystaného snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 na litr. K němu dojde letos v červnu. Snížení potrvá minimálně do září. Český stát tak vyjde na více než čtyři miliardy korun, jak odhaduje vláda. Tyto miliardy ovšem jen prohloubí již tak velké veřejné zadlužení České republiky.
Veřejný dluh není nic jiného než budoucí daně – takže daňový poplatník to nakonec zaplatí, ale mezitím přispěje na zisk také společnosti MOL. To proto, že zlevnění pohonných hmot, jež v důsledku snížení spotřební daně nastane, pomůže udržet poptávku právě i po benzínu či naftě. Včetně těch dodávaných společností MOL. Pomůže tedy udržet i příslušné daňové výnosy Orbánovy vlády.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
