Maďarsko bude v rámci EU vetovat jakýkoli návrh, který by vedl k omezení energetického dovozu z Ruska. Tedy jak dovozu ropy, tak i plynu nebo uhlí. Včera to uvedl ministr maďarské vlády Gergely Gulyás. O embargu na dovoz ruské ropy má EU rozhodovat už tento týden. Embargo má být součástí šestého sankčního balíčku EU a podpořit by jej mělo dokonce i Německo, jak v noci na dnešek uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Akcioví obchodníci na budapešťské burze se evidentně obávají, že německá podpora embarga by mohla být klíčová a „udolat“ dokonce i maďarské veto. Akcie maďarské petrochemické společnosti MOL se totiž dnes po začátku obchodování propadly hned o tři procenta. MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, velmi dobře vydělává na levné ruské ropě. Jeho rafinační marže jsou v důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí na mnohonásobcích běžných hodnot. To proto, že benzín a naftu vyráběné z rekordně zlevněné ruské ropy firma prodává v zemích jako Česko (nikoli Maďarsko – tam jsou ceny zastropovány) za ceny, jako by pohonné hmoty vyráběla z ropy bez slevy.
Šéf MOL Zsolt Hernádi minulý týden uvedl, že společnost technicky a infrastrukturně zvládne přechod z ruské ropy Ural na ropu z jiných zemí až v horizontu dvou až čtyř let.
Maďarsko také před víkendem obvinilo některé jiné země EU, resp. jejich energetické podniky ze záludného pokrytectví. Prý se navenek tváří, že nebudou platit Rusku za plyn v rublech, ač se na to již připravují. Budapešť otevřeně připouští, že vyhoví požadavku ruského prezidenta Putina na nový systém platby za plyn, tedy na platbu v rublech. Polsko a Bulharsko nový systém odmítly akceptovat, pročež jim Rusko minulý týden plyn přestalo dodávat. Kreml na platbě v rublech trvá, a dokonce ji chce rozšířit také na další suroviny, včetně ropy a uhlí.
Za předpokládané maďarské veto se rádi schovají mnozí politici nebo průmyslníci ze zemí jako je Německo, Itálie nebo Rakousko, ale také Slovensko nebo Česko. Ti si odpojování od ruských energií, zejména plynu, niterně nepřejí, zároveň ale nechtějí – nebo se bojí – otevřeně tříštit jednotu EU. A tak jen varují před tím, že případná embarga přinesou zemím EU značné ekonomické škody.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
