Elektronická evidence tržeb se změní, ale o žádnou revoluci se nejedná. Vláda v demisi schválila návrh, aby se podnikatelé, u kterých hotovostní platby nepřevýší ročně 200 tisíc korun, nemuseli připojovat k internetu a posílat okamžitě údaje o tržbách. Vedle toho kabinet navrhuje i snížení DPH, přičemž jeho návrh se týká i piva, či vodného a stočného. Zásadnější zásah do systému EET zamítli poslanci. Většina ve sněmovně odmítla představu, že by se tahle povinnost vztahovala jenom na registrované plátce daně z přidané hodnoty. My zveme do vysílání hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandu. Dobrý den.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Myslíte si, pane Kovando, že ta změna v EET, kterou schválila vláda, drobným podnikatelům uleví?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Zcela jistě ano. Byť bych si uměl představit i ještě razantnější zmírnění podmínek pro ty opravdu drobné podnikatele, protože v jejich případě je ta daňová povinnost tak nízká, že vlastně to uvolnění těch podmínek nebude znamenat žádný zásadní problém pro veřejné finance, kdyby k nim teoreticky, i kdyby mělo teoreticky docházet k těm důvodům, kvůli kterým celé opatření evidence tržeb je zaváděno, takže si myslím, že je to dobrý krok a domnívám se, že vláda vyslyšela volání podstatné části veřejnosti po tom, aby ty podmínky zmírnila.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Když jste mluvil o tom, že byste si dokázal představit nějakou razantnější změnu, tak souhlasil byste s tím, co žádá Asociace malých a středních podniků a hospodářská komora, tedy limit ne 200 tisíc korun, ale vyšší tedy 750 tisíc korun ročně?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Domnívám se, že bychom mohli jít ještě o trošinku výše až na milion korun. Počítali jsme to a při tomto navýšení by stále se jednalo vlastně o optimální řešení celé té situace kolem elektronické evidence tržeb, takže určitě bych se nebál. Být ještě razantnější. Naopak to, co je ale třeba, je ošetřit tu situaci na druhém konci toho příjmového žebříčku, řekněme, kde figurují zejména velké firmy, velké korporace a tam stále unikají velice podstatné sumy, násobně větší než jaké unikají na tomto konci drobných podnikatelů a tam bysme si měli nyní posvítit zejména tedy.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A myslíte si, že malým podnikům pomůže také přesun některých služeb z 15% do 10% sazby DPH, tedy to jsou ty stravovací služby, úklidové práce, vodné stočné a tak dále?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Jakákoli redukce daní je vítaná, je stimulem pro ekonomiku, je otázka ovšem například to, do jaké míry se promítne to snížení DPH nebo to přeřazení do té nižší položky DPH opravdu do těch konečných cen, protože víme, když už se v minulosti snižovala sazba DPH, tak často to šlo vlastně jenom do marží, těch jednotlivých prodejců, to znamená, že například tedy konečný spotřebitel je v řadě případů vůbec pozitivně ovlivněn nebyl. Takže je třeba vždy počítat, ale já si myslím obecně, že ten tok je žádoucí, že si v tuto chvíli můžeme dovolit z hlediska stavu našich veřejných financí, bude znamenat útratu řadu jednotek miliard. Nejedná se o žádné významné položky, řezané květiny, točené pivo a tak podobně. To opravdu není něco, co by zásadním způsobem zamávalo s naším rozpočtem s veřejnými financemi a vláda by ovšem měla také přemýšlet,jak ošetřjt to, aby se snižovaly její výdaje, protože tam pozorujeme stále, řekněme, poměrně nelichotivou situaci a pokud bychom nyní zabředli do nějaké podobné krize z roku 2009, kdy najednou z plánovaného schodku rozpočtu necelých 40 miliard stal schodek necelých 200 miliard korun, tak bychom byli ve vážných problémech. Takže je třeba řešit i právě výdajovou stránku věci a tu vláda zatím příliš neřeší.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak, to si myslí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda a já vám děkuji. Na shledanou.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Hezký den, na shledanou. A omlouvám se za zhoršenou kvalitu telefonického spojení.
Odvysíláno na Českém rozhlase 1 Radiožurnál v pořadu Ozvěny dne.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
