Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ

V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci. To by státu umožnilo lépe regulovat ceny elektřiny a současně uskutečňovat výstavbu nových jaderných bloků bez nutnosti diskuse s menšinovými akcionáři, pro něž je taková výstavba zhusta až příliš velkým rizikem.

Česko bude usilovat o získaní další kapacity na některém ze zřejmě německých terminálů zpracovávajících zkapalněný zemní plyn. Německo je nyní horečně připravuje a v příštím roce jich po letošním prosincovém otevření prvního spustí hned několik. Rovněž by Česka republika měla pokročit v realizaci odklonu od ruské ropy, zejména postoupit v realizaci letos dojednaného navýšení kapacity ropovodu TAL. V příštím roce nelze vyloučit trvalejší výpadek dodávek ropy ropovodem Družba, ať až z důvodů objektivních typu válečného poškození příslušné infrastruktury na ukrajinském území či z důvodů inscenovaných ruskou stranou.

Nelze vyloučit, že Fialova vláda bude muset přikročit k dalším krokům, jimiž by podnikům či domácnostem v ČR ulevila od drahých energií. Řada podniků a domácností totiž teprve právě v příštím roce pocítí skutečnou energetickou drahotu, například z důvodu ukončení fixací cen energií nastavených ještě v době před předválečným a válečným zvýšením cen. Například domácnosti musí počítat s přibližně až čtyřnásobným růstem cen plynu, elektřina jim typicky zdraží na dvoj- až trojnásobek letošních úrovní, a to vše už při zohlednění zastropování cen, které platí od začátku roku 2023. I v příštím roce nadále vláda bude domácnostem i podnikům odpouštět příspěvek na podporované zdroje energie. Naopak platnost úsporného tarifu letos s koncem roku končí, neboť při zastropování cen by se pomoc „dublovala“. Vláda náklady na zastropování cen energií domácnostem, malým a středním podnikům, velkým podnikům a organizacím placeným z veřejných rozpočtů, například městským dopravním podnikům, odhaduje v roce 2023 na až 200 miliard korun, spíše však půjde o 170 miliard. Tuto sumu by prakticky v celém jejím rozsahu mohlo pokrýt souhrnné inkaso z daně z neočekávaných zisků energetických a petrochemických podniků a bank, dále z mimořádných odvodů výrobců elektřiny v čele s ČEZ a konečně také z dividendy ČEZ.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin