Důchodci dostávají přidány jen drobky. Reforma systému je nutná

Přepis rozhovoru:

Jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Vítejte. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to jak by měla vypadat důchodová reforma v České republice? Komu svěřit lithia? Zda bude přibývat konfliktů o surovinové zdroje? Dojde také na kouzlo kempování. Dobrý poslech. Průměrný důchod by měl příští rok narůst zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna před pár dny schválila vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad zákonnou valorizaci. Půjde asi o 200 korun. Předlohu ještě posoudit senát a podepsat prezident. Pokud poslanci zvýšení důchodu schválí, výdaje státu na důchody by se tam v příštím roce poprvé by překročily půl bilionu korun. Jak je na tom státní kasa? Unese to všechno, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Státní kasa to unese. Nicméně budeme si muset dále půjčovat a je docela možné, že se kvůli tomu i kvůli tomu zvýší zase zadlužení České republiky zejména v tom případě, že nás potká v příštích letech ekonomický útlum. Ovšem určitě je dobře z hlediska sociálního, že důchodci dostávají přidáno, byť jsou to stále jen stokoruny. Jsou to vlastně drobky, když takto řeknu. Myslím si, že by měla být opravdu provedena důchodová reforma tak, aby se přidávalo po větších částkách než jen po těchto, ale právě za tím účelem musí být učiněna ta reforma, protože jinak je dalším možným způsobem jenom to, abychom se dále výrazně zadlužovali. Což není žádoucí s ohledem na další stárnutí české populace a s ohledem na udržitelnost nejen důchodového systému, ale také systému veřejné zdravotní péče. Takže rozhodně se domnívám, že je třeba provést zásadní a udržitelnou důchodovou reformu. A takové ty ohlasy, jako že je vlastně už žádnou velkou důchodovou reformu nepotřebujeme, že ji neumíme vlastnění provést, jak se tak měla vyjádřit ministryně práce a sociálních věcí, tak myslím, že to jsou zcestné ohlasy, že skutečně bychom měli důchodovou reformu podniknout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pracuje tedy někdo, zabývá se přípravou důchodové reformy tak, aby byla, jak říkáte, zásadní a udržitelná?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Existuje další důchodová komise, v pořadí asi pátá, komise pro spravedlivé důchody, jak se jmenuje marketingově, řekněme. A ona si klade za cíl ale primárně srovnat výši důchodů žen a mužů. Tzn. ona si klade za cíl to, jak to má málokteré se na důchody nyní dává, jak to zarovnat mezi muže a ženy. Já se domnívám, že tím hlavním cílem by mělo být to, jak převezl toho systému více peněz a pak se ano obavme zda jsou ty peníze spravedlivě rozděleny mezi důchodce a důchodkyně, protože když se podíváme na současná data, tak opravdu někde je to velký nepoměr. Když se zaměříme třeba na oblast Karvinska na okrese Karviná, tak tam v příštím roce přesáhne průměrný starobní důchod tu můžu 17 000 korun. Což je nejvíce ze všech okresů České republiky, což je dáno také minulostí pochopitelně regionu. Velký podíl mezi důchodci mají stále havíři, ale ženy mají na Karvinsku v průměru ženy důchodkyně o více než 5 000 korun méně než muži. Tzn. je to velký nepoměr mezi starobními důchody na základě pohlaví. Určitě je záhodno, aby se to nějakým způsobem srovnalo, ale neměl by to být ten hlavní cíl. Ten hlavní cíl musí být to, jak přivézt celkově, a pochopitelně nejen pro Karvinsko, ale pro celou republiku, do systému důchodů více peněz. To se domnívám, že trochu ta komise pro spravedlivé důchody už svým názvem odložila na vedlejší kolej a to si myslím, že je chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kudy vede cesta, nebo odkud? Jak přivést tedy ty částky do toho systému?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to samozřejmě věc mnoha pohledů, ale určitě je třeba podnítit lidi, aby si už od mladých let více spořili. Tzn., že ten systém musí být celkově nastaven tak, aby v podstatě se vyplácelo lidem spořit, aby byli motivováni. Také je to o osvětě, aby věděli, že pokud si nebudou spořit, že ne snad, že by živořili vyloženě v důchodu, ale že prostě mnohem důstojnější stáří budou mít, když se o něj budou sami starat od svých mladých let. Dnes pozorujeme v České republice ostatně, když se podíváme například na data za spotřebu ohledně neřestí, což jsou nová data Eurostatu, tak Česká republika je takřka na špici. To má nyní máme velké útraty za alkohol, tabák, drogy, prostituci. Tzn., že mladí lidé mají z čeho se šetřit na důchod. Zase ne všichni. Samozřejmě jsou lidé, kteří jsou v tíživé sociální rehabilitaci a nechci to nějakým způsobem paušalizovat, ale domnívám se, že takovéto povědomí o tom, že my bychom si měli spořit by zejména mezi těmi lidmi do 50 let by mělo být vyšší než je v současné době, že by to byl jeden z kroků jak byl vlastně učinit tu důchodovou ten důchodový systém udržitelný. Pochopitelně jsou tady další aspekty. Vytvoření nějak udržitelného kapitálového pilíře důchodového spoření tak, abychom se mohli opírat o populačním mladší země. I země třeba asijské, které mají demograficky mladší society a mohou tedy v podstatě zprostředkovaně platit důchody i Čechům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy. Myslíte i toho, pane Kovando, abychom se více spoléhali sami na sebe?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně a s tím souvisí právě ta vyšší úroveň toho povědomí, žeje třeba opravdu se takto starat, protože i z dob ještě socialismu přetrvává mezi lidmi podle mého soudu ten pohled, že stát se postará.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká bude role státu tedy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Role státu určitě bude stále zásadní. Je to nepochybně, protože důchodový systém v podstatě si žádá důvěru obyvatelstva a tu umí garantovat v těchto podmínkách podmínkách České republiky hlavně stát. Lidé mají nedůvěru k soukromým penzijním fondům. Může to být i určitý relikt devadesátých let, kdy stále slovo fond je slovem sprostým někdy až v některých oblastech a mezi některými socioekonomickým skupinami, ale ten stát je jaksi zásadní a ten fond ovšem měl ten soukromý fond jako takový by měl hrát silnější roli v tom důchodovém systému, než je tomu nyní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová hovoří také o tom, že bych se měl nějak změnit ten daňový mix. Vidíte tady prostor právě pro něco prospěšného v souvislosti s tím daňovým systém, promiňte, důchodovým systém a tou reformou?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Padá úvaha o tom, že by snad měl vzniknout jakýsi státní penzijní fond. Ovšem tento státní penzijní fond, abychom to osvětlili, tak podle jednoho z návrhů vlastně by měl dosahovat vyšších výnosů tím, že by mu stát jaksi vydával lépe úročené dluhopisy a díky tomuto lepším úročením měl vyšší výnos. Ovšem to lepší úročení neznamená nic jiného než vyšší zadlužení České republiky. To znamená, že my bychom opět vlastně se v rámci tohoto státního penzijního fondu více zadlužovali. Opět to není řešení. To řešení je, abychom našli ty prostředky buď mezi občany České republiky, aby byli více motivováni si tedy spořit a tady prostor existuje. Anebo abychom prostřednictvím kapitálového spoření nalezli část prostředků na české důchody na zahraničních trzích v těch demograficky mladších populacích a to nelze učinit nějak jinak, než prostřednictvím silnějšího kapitálového pilíře a fondového systému těch penzí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče samotného daňového systému. Jaké ten má rezervy, protože její jedné z nejsložitějších v Evropské unii?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Daňový systém, zejména vysoké zatížení daňové a odvodové, co se týče práce, je pochopitelně brzdou, protože neumožňuje dosahovat lidem takových výdělků a zatěžuje také zaměstnavatele. A celkově se tak promítá i do horší ekonomické aktivity, do horší úrovni výdělků a to se pak odráží zpětně ve výši ve výši důchodů. Takže i tady existují určité rezervy, vždyť zase je třeba říci to, že Česká republika opravdu patří v rámci Evropské unie mezi nejméně zadlužené státy. Pokud by se našla vláda, která snad by chtěla poskytnout důchodovému systému nějakou jednorázovou silnou injekci, tak na to Česká republika prostředky má. Já bych ale nerad k tomu nějak nabádal, protože to by zhoršilo výrazně pozici České republiky v očích mezinárodních investorů, ale my se tady můžem dovolit učinit velký, řekněme, takový to fiskální impuls a stále na tom budeme lépe než země ostatní země v regionu. Teď mám na mysli Maďarsko, Polsko, Slovensko. Budeme na tom výrazně lépe než pochopitelně například země jižního křídla Itálie, Řecko atd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče výdělku, tak podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění 3 z 5 Čechů nejsou spokojeni se svou mzdou, ale práci nechtějí měnit.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nejlepším způsobem jak dosáhnout vyššího výdělku je změnit práci. Nyní stále existují proto velmi dobré podmínky, protože máme nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v Evropské unii, ale i v zemích OECD. Konkurovat nám celosvětově může pouze Japonsko a Island, ale je to překvapivé z toho hlediska, že v podstatě ta reálná kupní síla lidí, to znamená růst mezd po očištění o inflaci, roste v této době v podstatě nejrychleji od začátku tisíciletí. Takže pokud i za této situace stále podstatná část veřejnosti vykazuje nespokojenost se svými platovými a mzdovými podmínkami, no tak já se děsím toho, co se bude dít až přijde ekonomický útlum, jakože už přichází. Očekáváme zpomalení růstu té reálné mzdy v příštím roce ze čtyř, nebo z více než čtyř procent v letošním roce na více než 3 %. Takže stále to bude solidní. Ale když už nyní za těch vlastně nejlepších podmínek v tomto miléniu jsou lidé nespokojení, tak otázka je co budou říkat až nutně přijde tedy to dno toho ekonomického cyklu. Obávám se trochu, aby to nevedlo k další například politické radikalizaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Energetická skupina ČEZ, kterou ze 70 % vlastní stát, prozkoumá možnosti těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firmě European Metals Holdings, která má na těžbu přednostní právo, poskytne půjčku ve výši 2 000 000 EUR. ČEZ se do konce roku má rozhodnout jestli do této firmy kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Jak si ji vysvětlujete, pane Kovando? Právě tuto půjčku této firmě, co je vůbec zatím obratem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
ČEZ je vlastněn ze 70 % státem skrze Ministerstvo financí. To znamená, že čtu to tím způsobem, že ČEZ se snaží a stát se snaží skrze ČEZ mít tu věc pod kontrolou. Mít lithium pod kontrolou tzn. současná vláda premiéra Babiše nechce dopustit ani náznakem to, že by snad proti ní mohl někdo použít tu samou kartu, kterou hnutí ANO a další političtí rivalové použili v roce 2017 vůči sociální demokracii, kdy sociální demokraty, kteří tehdy měli v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu obvinili z toho, že snad se snaží české lithium jaksi dát za hubičku cizincům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není v našem zájmu, jak ostatně řekl i ministr průmyslu a obchodu Havlíček, že zisk z možné těžby lithia, aby zůstal co nejvíce v Česku?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já určitě proti tomu nic nemám. Já si myslím, že to, co se nyní děje, že to není nic zlého, že by snad vstupoval, nebo měl vstoupit v ČEZ do té společnosti European Metals Holdings, která vlastní přednostní práva k těžbě lithia na Cínovci. Já si myslím, že to může být rozumný krok. Ovšem ČEZ samozřejmě potřebuje, aby to také bylo do budoucna perspektivní. Proto on teď bude provádět svůj vlastní průzkum na Cínovci rentability té těžby lithia a pokud sezná tedy ČEZ, že to je rentabilní, že to bude profitabilní ziskový podnik, tak v tom v té společnosti European Metals Holdings, která má to přednostní právo, tak budeme mít od nového roku po roce 2020 tedy bude mít většinový balík akcií. To znamená, že stát prostřednictvím ČEZu by prostě získal jasnou kontrolu a daleko vyšší kontrolu než má nyní nad potenciální těžbou lithia. Zdá se, že ta těžba lithia je stále potenciálně atraktivnější, protože byla provedena v červnu a studie proveditelnosti, která zase o něco navýšila tu očekávanou výnosnost těžby lithia. Hovoří se tam o celkové hodnotě té těžby v částce 25 miliard korun. Těžilo by se zhruba 20 let na Cínovci a náklady samozřejmě s tím jsou spojeny také investiční náklady. Ovšem ty se pohybují někde kolem 11 miliard korun. Takže tady evidentně se rýsuje celkem ziskový podnik. Stát koná správně, řekl bych, že chce nad tím mít kontrolu. Vyšší kontrolu než má nyní. Otázka je také to, aby s tím souhlasili ti menšinoví akcionáři ČEZu. Lépe řečeno, ty ty subjekty, které leží 30 % akcií ČEZu. To je další věc, která je, kterou je třeba ošetřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta připravovaná těžba lithia je poslední 2 roky u nás politicky citlivé téma. Stalo se z něj už v podstatě politikum?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě ano. Myslím si, že i ten současný krok ČEZu, respektive státu, když vnímáme ČEZ jako polostátní podnik, je motivován politicky. Je motivován snahou jaksi neponechat nic náhodě a nenechat si to lithium vzít a ani nevyvolat dojem, že by snad nám někdo to lithium mohl vzít. Nevyvolat nezavdat příčinu k tomu, aby političtí rivalové, například současné vlády, mohli říkat, podívejte vy jste v roce 2017 říkali jak dáváme lithium cizincům a teď děláte to samé. Takže já to beru tak, že opravdu prioritou současné vlády určitě lithium je a do značné míry z politických důvodů. Ještě není jasné, zda se na Cínovci opravdu tento měkký kov těžit bude. I když ta pravděpodobnost stoupá, ale ten krok vnímám primárně jako politický. Tzn. stát nechce nic ponechat náhodě a nechce, aby to bylo čistě v rukou ta potenciální těžba, ať už zcela soukromých subjektů, nebo dokonce subjektu zahraničních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uplynulo půlstoletí od okamžiku, kdy se první člověk prošel po měsíci. Byl a americký astronaut Neil Armstrong. Z tří členné posádky Apolla 11 a ten zájem o měsíc se opět po letech nebo desetiletích obnovuje. Tentokrát tam hledají vodu i suroviny Spojené státy, ale také Čína, Indie a další země. Mimochodem astronauti před těmi 50 lety z měsíce odvezli 21 a půl kilogramu vzorků hornin. Budou ty příští spory, nebo možná už ty současné konflikty právě o suroviny, o zdroje? Sledujeme teď třeba napětí kolem těžby zemního plynu, kolem Kypru.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Budou. Budou spory o zdroje, protože suroviny budou hrát roli jednoznačně, řekněme, v tom věku, kdy už tak máme pocit, že všechno přechází do online sféry. Tak suroviny a nyní to vidíme na příkladu lithia. Lithium je kov budoucnosti. Na Cínovci vlastně ta těžba ustala na několik desetiletí. Nyní se tedy opět hovoří o tom, že by tam těžba zase probíhala. Už ne nikoliv tedy těžba cínu jako za dávných časů, ale těžba lithia. Takže z toho vidíme, že jaksi v čase vyvíjí ta preference pro jednotlivé suroviny. Ať už to je cín v minulosti. Lithium v současnosti, nebo třeba vzácné kovy. Což je zase velmi diskutovaná záležitost v případě obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy. Takže spíše se mění to jakou váhu přikládáme těm jednotlivým surovinám. Víme, že třeba ropa dlouhá staletí vlastně neměla žádné užití a nyní je to jedna z nejklíčovějších surovin světových vůbec. Tedy každý den, každou minutu bedlivě sledují cenu. Mění se jakoby ty suroviny, které jsou zrovna těmi nejdůležitějšími. Ovšem zůstává to, že suroviny jako takové jsou podstatnou záležitostí a v řadě případů vedou i ke střetům mezi jednotlivými národy a zeměmi. To si myslím, že bude pokračovat, byť to bude, a to je ta pozitivní zpráva, tlumit to, že v globalizovaném světě jsou ty obchodní vztahy vlastně stále intenzivnější a ten obchod do značné míry brání tomu, aby propukaly nějaké zásadní střety o surovinové zdroje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže třeba v případě aktuálního konfliktu Řecko, Turecko, Evropská unie půjdou budou ta opatření proti Turecku spíše symbolická? Evropská unie se ale rozhodla potrestat Ankaru sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru v místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ta situace kolem Kypru je poměrně nepřehledná. Opět řadu desetiletí víme, že Turecko jako jediné na světě uznává tu tzv. Severokyperskou republiku. Stále tam tedy dřímou jacísi duchové nějakých národnostních nacionálních sporů, potenciálních konfliktů na Kypru mezi tedy řeky a Turky. No a nyní s tím jak narůstá, řekněme, určitá turecká asertivita, jak vnímají to, že Spojené státy tak trochu pouští své spojence v Evropě, tak prostě roste turecké sebevědomí. Toto lze vnímat jako určitou provokaci ze strany Turků vůči, já bych řekl, že vůči západu jako takovému. Teď mám na mysli zejména tedy západní země Evropy, Evropskou unii a vůči Řecku jako takovému, které pochopitelně je součásti Evropské unie. No a historie nás učí, že v podobných příkladech bychom měli postupovat velice razantně. Tzn. nenechat se takové provokace líbit. Což já bych podepsal. Na druhou stranu je pravda, že Turecko je výrazně zaangažováno a bylo v uplynulých letech v migrační krizi. Tzn. existovaly a existují dohody mezi Tureckem a Evropskou unií o tom tedy, že bude zadržovat určitý počet migrantů na svém území. Za to obdrží získává kompenzaci z Bruselu, z Evropské unie a to je něco, co brání, řekněme, ostřejším postoji ze strany Evropské unie. Takže zatím ne ty sankce vnímám spíše jako symbolické. Nicméně pokud bude západ opravdu chtít, tak má v nepřeberném množství různých sankcí a kroků, jimiž může opravdu silně tureckou ekonomiku poškodit. Je samozřejmě otázkou spíše nyní geopolitickou, zda má západ tyto zbraně uplatit. Pokud by uplatnil, tak si myslím, že ten hřebínek, který nyní Turecko má, mu přece jen trochu slehne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem v moři u jižního kyperského pobřeží provádí průzkumné vrty i třeba italská společnost, francouzský Total, nebo americký koncern Exxon Mobile. Takže nejsou tam Turci sami.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nejsou v tom Turci sami. Nicméně mohli vnímat to, že tento jejich krok bude nahlížen jako krok, který nějakým způsobem vyostřuje napětí, které vždy v latentní formě kolem Kypru v těch uplynulých desetiletích bylo a není to jediný krok. Víme, že Turecko pořizuje vojenskou techniku nyní od Ruska. Což je také pozoruhodné vzhledem k tomu, že je to člen NATO. Takže Turci se chovají zvláštně. Narůstá jim sebevědomí a myslím si, že testují trochu kam až je vlastně západ nechá zajít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaregistrujeme na závěr jak to vidí ještě jeden zajímavý domácí průzkum. Popularita kempování v Česku roste už 7 let v řadě. Jen loni lidé strávili v kempech téměř 3 000 000 nocí. To vyplývá z aktuálních čísel Eurostatu. V čem je kouzlo kempování, dovolené ve stanech, v chatkách?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to zajímavý fenomén, protože v České republice se obliba kempování vyvíjí v určitých vlnách. Takže my jsme pozorovali velký zájem o kempování dosud rekordní vlastně od do roku 1993 v letech 1997-1998. To byl první takový vrchol. Pak byl druhý vrchol kolem roku 2004. Pak došlo k určitému útlumu v oblibě kempování. Dno bylo v době ekonomické krize v roce 2011 a od roku 2012 zase obliba kempování v České republice narůstá. Takže je určitě zatím to, že lidem mají více peněz. To znamená mohou si dovolit více utrácet právě za kempování, což souvisí obecně s ekonomickým růstem české ekonomiky, který se odehrává kontinuálně, řekněme, po tom roce 2013, ale také dochází ke zkvalitňování služeb v kempech. Myslím si, že hraje roli také celková oblíbenost českých luhů a hájů, byť je třeba říci, že ještě výrazně narůstá obliba kempování v zahraničí ze strany Čechů. Takže například kempování v Chorvatsku, nebo v Itálii narůstá od toho roky 2012. Ten objem, nebo ten počet těch nocí strávených v těch kempech v Chorvatsku, v Itálii narůstá výrazněji než počet nocí strávených v České republice. Ale proti proti třeba Dánům jsme stále troškaři. Dánové milují kempování daleko více ještě než Češi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho postřehy. Děkuji za ně. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin