Pravděpodobnost vypsání druhého referenda o brexitu nebyla dosud nikdy tak vysoká jako v těchto dnech. Důvodem je vnitropolitický chaos v Británii. Konkrétně to, že žádná z možností, které jsou nyní na stole, nemusí získat dostatečnou podporu britského parlamentu. V takovém případě by politici dost možná přenesli odpovědnost za kruciální rozhodnutí opět na lid.
V týdnu lídři menších opozičních stran vyzvali britskou vládu, aby druhé referendum vzala v potaz jako jednu z možností dalšího vývoje. Sama premiérka Theresa Mayová připouští, že druhé referendum může být nakonec vyústěním současné složité situace. V jejím případě však může jít součást vyjednávací taktiky. Dnes ostatně možnost druhého referenda odmítla.
Po druhém referendu volá také bývalý britský premiér Tony Blair. V týdnu dokonce navštívil Brusel, kde tuto variantu hlasitě prosazoval. Za to se dočkal poměrně ostré kritiky od Mayové, která má jeho čin za podkopávání britského vyjednávání. Dokonce i Nigel Farage, de facto hlavní strůjce brexitu, možnost druhého referenda nevylučuje. Je prý třeba se na tento „nejhorší možný scénář“ připravit.
Druhé referendum převážně prosazují ti, kteří se přejí zvrátit výsledek referenda prvního, v němž britský lid v červnu 2016 rozhodl o vystoupení země z Evropské unie. Část stoupenců druhého referenda se však rekrutuje i z řad těch, kteří míní, že by ukončilo současný vnitropolitický chaos. Míní, že by jasně dalo najevo, že alternativou k současnému návrhu brexitové dohody Londýna s Bruselem je pouze to, že k žádnému brexitu nedojde a že na stole není žádná „třetí cesta“.
Pokud by Britové volili mezi současným návrhem premiérky Mayové, tedy takzvaným „měkkým brexitem“, a setrváním v EU, je to pro českou ekonomiku dobrá zpráva. Obě dané varianty jsou totiž z hlediska českých ekonomických zájmů mnohem přijatelnější než takzvaný „tvrdý brexit“, tedy brexit bez dohody Londýna s Bruselem.
„Tvrdý brexit“ může ve svém důsledku připravit o práci až 40 tisíc Čechů, zejména těch zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Česká ekonomika by také přišla až o 60 miliard korun. Letos český vývoz do Británie meziročně klesá o 3,4 procenta, zatímco na trhy ostatních klíčových vývozních odbytišť naopak roste. V případě „tvrdého brexitu“ by byl propad ještě mnohem citelnější, neboť by ke konci března 2019 vstoupila v platnost řada překážek vzájemnému česko-britského obchodu, které by jej znatelně podvázaly.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
