Pandemie, zejména její druhá a probíhající třetí vlna, dopadá hůře ne ženy než na muže. Hloubí ovšem příkopy nerovnosti napříč celou českou společností.
Těsně před jejím propuknutím, koncem února 2020, si zaměstnání na tuzemských úřadech práce hledalo celkem 227 369 lidí, z toho 110 519 žen. Ženy tehdy tvořily 48,6 procenta všech uchazečů.
Koncem letošního března však již byla situace jiná. Z 306 616 uchazečů o práci bylo 154 440 žen, tedy 50,4 procenta. Žen, které si hledají práci, tedy za rok pandemie přibylo 43 921, zatímco mužů je o 35 326 více.
Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod (např. jako prodejní asistentky), ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony, kadeřnictví atp. Zato „mužské obory“ typu těžšího průmyslu zůstávají pandemickou situací z velké míry nezasaženy, neboť nedochází k jejich plošné uzávěře.
Navíc se hloubí příkop právě mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená, o nichž už byla řeč.
Tato situace vytváří podhoubí pro určitou společenskou polarizaci. Frustrace a únava části veřejnosti se v rámci této polarizace o to snáze přetavuje ve hněv až vzdor vůči státu a vládě, což pak vede k nedostatečnému dodržování protipandemických opatření. Na nedodržování restrikcí se vláda snaží reagovat restrikcemi dalšími, silnějšími, příp. jen velmi pomalým rozvolňováním. Svým způsobem se tak země ocitla v jakémsi zakletém kruhu, jejž může zcela přetnout zřejmě jen vakcinace dostatečné části populace.
Neblahé dopady této závažné situace tlumí vládní podpůrná opatření, bez nichž by míra nezaměstnanosti byla o několik procentních bodů výše, až kolem úrovně deseti procent. V letošním roce ale zůstanou dále v platnosti programy typu Antiviru, příp. na něj navazujícího kurzarbeitu, což umožní udržet po celý letošní rok jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, maximálně šestiprocentní. Tento výsledek je a bude vykoupen enormním nárůstem veřejného zadlužení, neboť podpůrné programy jsou financovány právě na dluh. Tento dluh se bude splácet v budoucnu zejména navýšením různých daní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
