Ke štědrovečerní hostině si letos všichni dáme inflaci. Která bude navíc jenom předznamenáním toho, co nastane v příštím roce. Česká národní banka přitom nyní může krotit převážně jen inflaci, jež nastane o příštích Vánocích, těch roku 2022, a pak dále. Takže s růstem hladiny spotřebitelských cen příštích dnů, týdnů a měsíců nic moc nezmůže. I tak ale musí vyslat signál. A nadělit pod letošní stromeček další nadstandardní zvýšení základní úrokové sazby. Proto na svém dnešním měnověpolitickém zasedání její bankovní rada nejspíše většinově odhlasuje růst základního úroku o 0,75 procentního bodu, na 3,5 procenta.
Kapr meziročně zdražuje o více než deset procent, brambory o necelých patnáct, máslo o více než třetinu, majonéza o bezmála čtvrtinu, strouhanka o necelých deset procent, mouka o skoro třetinu. Linecké pečivo o nějakou čtvrtinu. Tak drahé jako letos vánoční pohoštění ještě nikdy nebylo ani vzdáleně. I to je jeden z důvodu, proč centrální banka musí opět zasáhnout.
Půjde o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby ČNB v řadě za sebou. Centrální banka stále cítí silnou potřebu razantně tlumit potenciálně rapidně se zvyšující inflační očekávání. Obavy obyvatel ČR z inflace jsou nejvyšší v historii příslušného sledování. Nejvyšší inflaci v historii ČR pak vykazuje průmyslová výroba, přičemž tento cenový nárůst se v příštím roce z velké části přenese do spotřebitelských cen.
Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb ale bude stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta.
Takový nárůst je v celém období od 90. let bezprecedentní, stejně jako vlastní výše listopadové jádrové inflace. Pokud takto roste jádrová inflace, je obtížnější hledět na celkovou inflaci jako na přechodnou nebo jen „dovezenou“. Rapidní inflace totiž v ČR evidentně není jen důsledkem dočasného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu.
Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus.
To je však zatím daleko. Ceny v již zmíněné tuzemské průmyslové výrobě rostly v listopadu meziročně o 13,5 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna 1992. Důvodem je v prvé řadě dramatický růst cen ropy na světových trzích. Korunová cena barelu ropy Brent se mezi listopadem 2020 a listopadem 2021 zvýšila ze zhruba 1000 korun na 1800 korun, tedy o přibližně 80 procent. Tento růst se promítá do značného cenového nárůstu v položce koksu a rafinovaných ropných produktů. Ropné produkty jako významný vstup figurují v dalších průmyslových odvětvích, zvláště výrazně například v chemickém průmyslu. Tam ceny meziročně narůstají o takřka 55 procent.
S růstem cen ropy souvisí obecnější růst cen energií, který se projevuje také výrazným vzestupem cen zemědělských producentů a stavebních prací. Zemědělští producenti navyšují meziročně své ceny ještě výrazněji než ti průmysloví, a to o 14,6 procenta. Dramaticky zdražuje zejména produkce obilovin a olejnin, v obou případech meziročně o zhruba 30 procent. Tento cenový nárůst se propíše v příštím roce do dalšího zdražování pečiva, které tak podraží o zhruba patnáct procent. Rostoucí ceny energií právě jsou klíčovým důvodem rekordní letošní ceny štědrovečerní hostiny.
Zdražování je ale plošné. Stavební práce v listopadu zdražovaly o výrazných takřka osm procent. Stavební materiály samotné přitom přidaly více než sedmnáct procent a společně s růstem cen energií a nedostatkem vhodné pracovní síly představuje růst jejich cen klíčový inflační činitel ve stavebnictví. Růst cen ve stavebnictví je přitom zásadním zdrojem růstu cen bydlení, které se již projevují ve spotřebitelské inflaci.
Aktuálně výrazně rostoucí výrobní ceny se budou ve spotřebitelské inflaci promítat v příštím roce jejím razantním nárůstem, pravděpodobně až sedmiprocentním v celoročním pohledu. V lednu spotřebitelská inflace vystřelí až k úrovni deseti procent. Rapidní však může zůstat po celý příští rok, byť přece jenom ne na desetiprocentní úrovni. I proto, že evropská plynová a potažmo energetická krize se stupňuje dosud nevídaným způsobem.
Burzovní cena plynu v EU včera odpoledne vystoupala na nový historický rekord, více než 180 eur za megawatthodinu. Ale i pokud se ruské dodávky plynu do EU vrátí alespoň na úroveň minulého týdne, budou v případě běžné, nikterak mrazivé zimy plynové zásobníky v EU na konci března 2022 naplněny pouze z patnácti procent, nejméně v historii sledování. To by znamenalo, že se nemusí podařit dostatečně doplnit zásobníky ani na příští zimu, tudíž poměrně vysoké ceny energií mohou být v EU realitou i v dalších dvou letech. Trvaleji zvýšené ceny energií by přitom znamenaly trvalejší silné inflační tlaky.
Letošní štědrovečerní hostina tedy bude nákladná, ale bohužel nikdo není psáno, že ta příštího roku nemusí být ještě mnohem nákladnější…
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.